Protikůrovcovou vyhlášku čeká už jen podpis
Novelu vyhlášky, podle jejíhož návrhu by se kůrovcové kalamity mohly řešit podle krizového zákona, čeká podle ministra zemědělství Jiřího Milka (za ANO) už jen jeho podpis. Vlastníci lesů se jí mohou začít řídit a dostali k tomu pokyn, řekl dnes ministr poslancům při interpelacích.
Konkrétnější k obsahu vyhlášky ministr nebyl. Pouze uvedl, že k prevenci kalamit bude nutné "vyvodit personální opatření a posílit veškeré těžební kapacity".
"Přijali jsme spoustu opatření, ale bohužel klimatickou změnu nepřekonáme," přiznal ministr. S odkazem na sucho a varování odborníků uvedl, že do pěti let se nebudou smrky vyskytovat do výšky 600 metrů nad mořem.
Vyhláška by podle návrhu její novely umožnila v případě kalamity vyhlašovat krizové stavy, jako tomu bylo loni u afrického moru prasat na Zlínsku. Novela je reakcí na kůrovcovou kalamitu, která se stále hlavně na východě republiky zvětšuje. Je to důsledek mimo jiné sucha v posledních letech.
"Poškození lesních porostů lze označit za kalamitu regionálního, respektive až celostátního rozsahu, nelze ji zvládnout ani běžnou činností orgánů státní správy lesů (obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů). Proto se navrhuje, aby za takových okolností bylo ke zvládnutí kalamity možno využít opatření podle právních předpisů upravujících krizové řízení," zdůvodnilo Milkovo ministerstvo návrh vyhlášky.
Ministr před poslanci kritizoval některé pověřené obce za to, že v kůrovcové kalamitě absolutně selhaly. Například Olomouc neuložil podle ministra ani jednu pokutu soukromým vlastníkům lesů za to, že se o les nepostarali a přispěli k šíření kůrovce.
Novela také zařazuje lýkožrouta severského, nejen smrkového nebo lesklého, mezi škůdce, kvůli jehož aktivitě se mohou kalamity vyhlašovat.
Na začátku března vyzvala Agrární komora ČR vládu v demisi, aby prosadila mimořádná řešení kalamitní kůrovcové situace. Mimo jiné chce uvolnit peníze na opravy a údržbu silnic poškozených zatížením při přepravě kůrovcového dřeva. Stát by také měl zjednodušit odběry vody ke kropení dřevní hmoty na tzv. mokrých skládkách či odsouhlasit dotace pro využití dřeva na energetické účely. To přijde nad rámec národních i evropských dotací a rozpočtu krajů na 1,2 miliardy korun.
Redakce KIS, 18.04.2018