Jaké jsou podmínky „Prodeje ze dvora“
Jakým způsobem je u nás legislativně upraven prodej ze
dvora, jaké produkty lze prodávat a v jakém množství? To si nyní
vysvětlíme v následujícím článku.
Prodej ze dvora lze vysvětlit jako:
– přímé dodávání malého množství produktů v místě
výroby
– prodej na tržnicích a tržištích
– dodávání do místní maloobchodní prodejny, která dodává
produkty konečnému spotřebiteli (za místní maloobchodní prodejnu
považujeme prodejnu s odpovídajícím sortimentem živočišných produktů v obci,
která je z obcí, v nichž je taková maloobchodní prodejna, nejblíže hospodářství
chovatele)
Důležité legislativní podlady pro prodej ze dvora, jsou
zakotveny v následujících přepisech:
- Zákon č. 166/1999 Sb. o
veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární
zákon)
- Vyhláška č. 289/2007 Sb. o
veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které
nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství
- Vyhláška č. 128/2009 Sb. o
přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé
potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty
Obecně je stanoveno a je i logické, že živočišné produkty
musí pocházet od zdravých zvířat a musí být zdravotně nezávadné a
bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat. Zejména nesmí být
zdrojem rizika a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.
Chovatel, který se rozhodne prodávat živočišné produkty
z prvovýroby, musí zajistit, aby tyto produkty byly:
- vyráběny
v čistém prostředí s používáním zařízení a pracovních nástrojů a
pomůcek udržovaných v čistotě
- chráněny
před vlivy, které by mohly nepříznivě působit na jejich zdravotní
nezávadnost, zejména před kontaminací.
Dále je nutné zdůraznit, že živočišné produkty prodávané ze
dvora nesmí být dále uváděny na trh. Což v praxi znamená, že živočišné produkty
nelze prodávat např. do restaurace nebo do obchodního řetězce.
Dále je nutné zdůraznit, že živočišné produkty prodávané
ze dvora nesmí být dále uváděny na trh.
Chovatel může prodávat v malém množství tyto produkty:
1) Čerstvé drůbeží maso a čerstvé králičí maso
– z vlastního chovu a přímo spotřebiteli pro spotřebu
v jeho domácnosti
– čerstvé, neporcované maso
– hlava nesmí být oddělena od těla!
– místo prodeje: vlastní hospodářství, tržnice a
tržiště, místní maloobchodní prodejna (taková, která zásobuje konečného
spotřebitele)
– v případě prodeje v maloobchodní prodejně musí
být připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění „Maso není
veterinárně vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti
spotřebitele“.
MNOŽSTVÍ:
- maximální
roční produkce živých zvířat je 2000 ks krůt, hus nebo kachen,
nebo 10 000 ks ostatní drůbeže
- nejvýše
lze prodat: 10 kusů krůt, 10 kusů hus, 10 kusů kachen a 35 kusů ostatní
drůbeže v průběhu jednoho týdne
- králíci: prodat
lze nejvýše 10 kusů/týden
2) Nebalená čerstvá vejce
– pocházející z vlastního hospodářství
– místo prodeje: vlastní hospodářství, tržnice a
tržiště, místní maloobchodní prodejna (taková, která zásobuje konečného
spotřebitele)
Vejce musí být prosvícená a musí k nim být připojena
dobře viditelná informace pro spotřebitele o minimální
trvanlivosti vajec a o jménu, popř. jménech, chovatele a adrese chovu, kde
byla vejce vyprodukována.
Čerstvá vejce: mohou být prodávána konečnému spotřebiteli
nejpozději do 21 dnů po snášce, přičemž minimální trvanlivost je 28
dnů od data snášky. Uchovávána musí být při nekolísavé teplotě.
V případě prodeje na tržnici, tržišti nebo
v maloobchodní prodejně, musí být vejce označena stanoveným
způsobem. Značení vajec neplatí pro chovatele, který chová do 50
nosnic.
MNOŽSTVÍ:
- konečnému
spotřebiteli nebo na tržnici, tržišti: nejvýše 60 vajec
- maloobchodní
prodejna: nejvýše 600 kusů/týdně
- tržiště: nejvýše
60 vajec/1 spotřebitel
3) Včelí produkty
– med nesmí být vystavován přímému slunečnímu záření
– produkty pocházející z vlastního chovu včel ve své
domácnosti
– místo prodeje: vlastní hospodářství, tržnice a
tržiště, místní maloobchodní prodejna (taková, která zásobuje konečného
spotřebitele a je na území kraje, kde se nachází včelstva)
Jestliže prodáváte med na tržnici, tržišti nebo do
maloobchodní prodejny musí být med označen:
- jménem,
příjmením, adresou trvalého bydliště chovatele, jde-li o fyzickou osobu,
nebo názvem a sídlem chovatele, jde-li o právnickou osobu,
- druhem
medu podle jeho původu a údaji o jeho množství,
- pakliže
je dodáván do maloobchodní prodejny, musí být připojen i datum minimální
trvanlivosti
MNOŽSTVÍ:
- nejvýše
2 tuny medu ročně! -> med nesmí být uváděn dále do oběhu!
4) Syrové, neošetřené mléko a syrovou smetanu
– pocházející z vlastního chovu
v místě výroby nebo prostřednictvím prodejního automatu, který je umístěn
na území kraje (nebo kraj sousední), v němž se nachází chov zvířat nebo přímo
spotřebiteli pro domácí spotřebu.
– vždy musí být uvedeno: „Syrové mléko, před
použitím tepelně opracovat nebo pasterovat“
Další povinnosti u prodeje mléka:
- U
mléka a smetany musí chovatel splňovat požadavky na kritéria
stanovená pro prvovýrobu syrového mléka a mleziva dle
hygienických pravidel pro potraviny živočišného původu dle předpisů EU.
- Dále
musí být mléko podrobeno vyšetření, která jsou stanovená prováděcím
předpisem, aby se zjistilo, jestli neobsahuje patogenní mikroorganismy.
Toto vyšetření se provádí při podání žádosti o souhlas k prodeji
mléka na veterinární správu a při každé změně chovu zvířat nebo změně
získávání, ošetřování nebo zpracování syrového mléka.
- Jestliže
se syrové mléko neprodá do 2 hodin po dojení, musí být zchlazeno na 8 °C a
zchlazené prodáno do 24 hodin po nadojení nebo být zchlazeno na 6 °C a
prodáno do 48 hodin po nadojení
MNOŽSTVÍ:
- lze
prodávat takové množství mléka, které odpovídá obvyklé denní potřebě
tohoto mléka v domácnosti daného spotřebitele
5) Živé ryby i jiné živočichy z akvakultury
– místo prodeje: z vlastního chovu ve svém
hospodářství
MNOŽSTVÍ:
- za
malé množství živých ryb a jiných živočichů pocházejících
z akvakultury, se považuje takové množství živých ryb a jiných
živočichů pocházejících z akvakultury, které odpovídá obvyklé denní
spotřebě těchto živých ryb a jiných živočichů pocházejících z akvakultury v
domácnosti daného spotřebitele.
6) Zvěřina
– uživatel honitby nebo účastník lovu může prodávat nebo
dodávat ulovenou volně žijící zvěř v kůži nebo peří, v malých
množstvích přímo konečnému spotřebiteli, nebo do maloobchodní prodejny
s obdobným sortimentem v rámci příslušného kraje, která ji
prodává přímo konečnému spotřebiteli
– zvěř nesmí být dále uváděna do oběhu
– ulovená zvěř musí být vyšetřena proškolenou
osobou!
– uchování: tělo zvěře je uchováváno při teplotě
od 0 °C do 7 °C po dobu nejdéle 7 dnů od data ulovení, nebo
při teplotě od 0 °C do 1 °C po dobu nejdéle 15 dnů od data
ulovení
– v případě prodeje přímému spotřebiteli -> uživatel
honitby zvěř vnímavou na trichinelózu (svalovec), což se týká divokých
prasat a jezevců, prodávat nebo dodávat konečnému spotřebiteli po
negativním vyšetření na přítomnost svalovce
– v případě prodeje do maloobchodní prodejny -> musí být
tělo zvěře (VCELKU!) opatřeno plombou, lístkem o původu zvěře a
vyšetřeno proškolenou osobou
MNOŽSTVÍ:
- za
malé množství zvěře se považuje: 1 kus velké volně žijící zvěře a 35
kusů drobné volně žijící zvěře za týden -> nejvýše však 30 %
uživatelem honitby odlovené zvěře za rok, přičemž těchto 30 % nesmí
překročit 30 kusů velké volně žijící zvěře a 400 kusů drobné volně žijící
zvěře!!
Zdroje:
Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o
změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)
Vyhláška č. 289/2007 Sb. o veterinárních a
hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo
použitelnými předpisy Evropských společenství
Vyhláška č. 128/2009 Sb. o přizpůsobení
veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v
nichž se zachází se živočišnými produkty
Redakce KIS, 09.03.2022