Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění, které se šíří vzduchem a může devastovat stáda hospodářských zvířat. Virus je odolný vůči vnějším podmínkám a může se šířit na velké vzdálenosti, což z něj činí vážnou hrozbu pro zemědělství. Očkování proti této nemoci není možné, protože protilátky vytvořené vakcínou nelze odlišit od těch, které vznikají po skutečné infekci, což komplikuje export zvířat. I když existuje malé riziko přenosu na člověka, je to velmi vzácné a pro lidi nepředstavuje významné nebezpečí.

Jak velkým přenašečem může být sám člověk?
Velkým. Stačí, když se někde zastaví u cesty, aby vykonal malou potřebu. Může si infikovat obuv a virus převézt někam úplně jinam. Nejrizikovější je to u lidí pracujících s dobytkem. A nezapomínejme na šíření nemoci mléčnými nebo masnými produkty.
Úmrtnost na slintavku a kulhavku se u dospělých zvířat pohybuje mezi 2 a 5 procenty, u mladých zvířat může být vyšší. Proč se prostě nepočká, až zvířata nemoc přečkají? Proč je vybíjíme?
To je velmi dobrá otázka. Ale nejde to takto dělat. Ona by ta nemoc sama nevymizela. Stala by se běžnou nemocí a pořád bychom přicházeli o každou dvacátou krávu kvůli tomu, že tady ta slintavka kulhavka bude. Nemoc má i poměrně dlouhodobé následky třeba na produkci mléka. Přestali bychom být schopni vyvážet zemědělské produkty do zahraničí. Takže zemědělství by utrpělo.

Proč na slintavku a kulhavku neexistuje lék?
My nemáme antivirotika, která by fungovala podobně jako třeba antibiotika proti bakteriím. Byla by širokospektrální a zabírala by velmi dobře. Slintavku a kulhavku se bohužel nevyplatí léčit z ekonomického hlediska. Kráva má nějakou cenu, a když do ní vrazíte léčbu za stejnou cenu, jakou to zvíře má, tak vám za ně ale nikdo dvojnásobek nedá. Nebude mít dvakrát dražší maso či mléko. Z epidemiologického hlediska je daleko bezpečnější se těch zvířat co nejdříve zbavit a udělat to tak, abyste měl co nejmenší ztráty.

Vakcíny proti slintavce a kulhavce existují. U očkovaného zvířete ale vytvářejí stejné protilátky jako u zvířete, které nemoc skutečně prodělalo. Pak není možno odlišit infikované zvíře od zvířete očkovaného, což působí problémy při exportu. Přítomnost protilátek proti chorobě je automaticky chápána tak, že zvíře bylo nakažené. Je to hlavní důvod, proč se neočkuje?
To je jeden z důvodů, ano. Druhý důvod je, že i očkování může někdy selhat. Pak by se to zvíře mohlo nakazit, mohlo by se stát velmi nečekaným rezervoárem viru v populaci. Očkování se používá jen v zemích, kde je slintavka a kulhavka běžná, kde se vymýtit nedá. Třeba tam žijí divoká zvířata jako například v zemích subsaharské Afriky, kde se bezpříznakově šíří mezi buvoly. A všechny buvoly nejde vyhladit, takže se používá alespoň očkování. U nás se nemoci zbavit jde, očkování by bylo slepou cestou.