Zástupci ASZ ČR jednali s katolickou církví o spolupráci v některých tématech

Stanoviska ASZ

Myslivecký a lesní zákon, podmínky zastropování dotací pro největší zemědělské podniky, legislativní ukotvení rodinných farem, ale i podpora pronájmu církevní půdy lokálním zemědělcům – o těchto a dalších tématech diskutovali zástupci ASZ ČR na březnové schůzce v Arcibiskupském paláci s nejvyššími představiteli římskokatolické církve. Jednání se zúčastnili také pracovníci arcibiskupství, kteří mají na starosti správu části církevního majetku. ASZ ČR touto cestou prověřuje možnosti podpory témat důležitých pro členskou základnu Asociace i pro udržitelné hospodaření v krajině.

Arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner přijal na začátku března letošního roku předsedu ASZ ČR Jaroslava Šebka a člena Předsednictva ASZ ČR Josefa Stehlíka. Jednání se zúčastnili také generální vikář pražské diecéze Jan Balík, ředitelka odboru správy majetku Arcibiskupství pražského Radka Štýbrová a ředitel Lesní správy AP lesnická s.r.o. Milan Mochán. Díky přítomnosti odborníků tak kromě zastřešujících společných témat došlo v diskusi i na konkrétní situace, se kterými se potýkají jak sedláci, tak církevní subjekty a mohly se tak pojmenovat důvody současného stavu a hledat možnosti řešení.

Hospodaření soukromých zemědělců a církevních subjektů má přitom podobnou historii, spojenou s perzekucí v období komunismu a pozicí na okraji zájmu po sametové revoluci. I kvůli tomu v minulosti ASZ ČR jako jediná zemědělská organizace otevřeně podpořila církevní restituce. Členové Asociace proto spatřují potenciál spolupráce v navázání na tuto společnou minulost a požádali, aby se v případě pachtu církevních pozemků zástupci farností a diecézí častěji setkávali s lokálně hospodařícími sedláky a řešili s nimi možnosti propachtovávání církevní půdy. Vedle samotné výše pachtovného, ve které často nelze konkurovat největším subjektům, je třeba také řešit, jakým způsobem se na této půdě hospodaří, a měl by být zájem podpořit ty zemědělské subjekty, které tvoří součástí venkovské komunity a přirozeně podporují místní život nebo také drobné sakrální památky. Bylo pozitivní, že účastníci jednání připustili, že je potřeba tento přístup i na základě již získaných nových zkušeností přehodnotit a v tomto smyslu budou jednání pokračovat. Kupříkladu pražské arcibiskupství bude soukromé zemědělce, kteří nabízejí i jiné benefity při hospodaření, oslovovat při pronajímání církevní půdy a také bude dávat o těchto úspěšných případech aktivně vědět i dalším církevním subjektům. ASZ ČR následně může oslovit své členské organizace s informací o možnostech pronájmu církevní půdy, pokud bude k dispozici.

Klíčovým tématem ASZ ČR, pro které hledá spojence, je zastropování základní platby na hektar, a to zhruba od dvoutisícové výměry. Neomezený přístup k dotacím, jak je to nastaveno u nás, nemá nikde obdoby a důsledky jsou velmi negativní, včetně prodeje půdy velkým společnostem neznámého původu, které může být dokonce bezpečnostním rizikem pro Českou republiku z hlediska zajištění potravinové bezpečnosti. Katolická církev rovněž vlastní rozsáhlé plochy zemědělských pozemků a logicky se obává, že by se případné zastropování plateb dotklo také jí. Je ale majitelem transparentním a má vazby na konkrétní území, Asociace proto navrhuje společné hledání cesty k proporcionálnímu rozdělení dotací tak, aby zohledňovalo kromě velikosti pozemků právě i tradici a kontinuitu hospodaření v konkrétních místech. Církevní subjekty by mohly mít pro čerpání dotací například specifické právní formy svých organizací spravujících majetek nebo by se na ně vztahovalo odlišné legislativní řešení.

Během diskuse o lesním hospodářství a o podstatě novely lesního zákona se účastníci schůzky shodli, že hodnotu lesů tvoří z velké části také lidé, kteří v nich poctivě pracují. Hospodaření má probíhat tak, aby docházelo k celkovému zhodnocení a udržitelnosti majetku a nešlo jen o míru výnosu. Proti tomuto trendu jde ale bohužel stávající myslivecký zákon. Novelu zákona o myslivosti, která by stav zlepšila, ale už zřejmě nestihne parlament schválit v tomto volebním období. Lesy ve vlastnictví soukromých zemědělců i církevní lesy přitom trápí rozsáhlé škody způsobené přemnoženou zvěří. Podle účastníků jednání jde o obrovský problém, který lze vyčíslit na několik miliard korun ročně, o které vlastníci lesů a zemědělské půdy přicházejí. ASZ ČR bude ale i nadále usilovat o úpravu, která posílí vlastnická práva majitelů lesních pozemků. Církev zastává obdobné stanovisko a je připravena vhodným způsobem novelu zákona podpořit.

Zástupci ASZ ČR během jednání požádali také o podporu legislativních změn k posílení statusu rodinných farem. Právě tento model zemědělství pomáhá udržovat kvalitní životní prostředí a vytváří dobré podmínky pro mladé lidi na venkově. Zamýšlená legislativa by například umožnila jednoduchý převod závazků mezi generacemi hospodářů. Českému venkovu může tento model nabídnout řešení řady ekonomických i sociálních problémů, členové selských rodin jsou mimo jiné velmi často důležitými hybateli venkovského života. Rodinné soužití a společné funkční propojení s podnikáním představuje žádoucí a odpovědný model podle všech zúčastněných. Potřebné legislativní změny podporuje také současná vládní koalice. Arcibiskup Jan Graubner přislíbil ve shodě s ostatními účastníky schůzky systémovému legislativnímu vymezení rodinného zemědělského hospodaření v ČR podporu.

Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR

          zpět...