Zástupci ASZ ČR jednali s katolickou církví o spolupráci v některých tématech
Myslivecký a lesní zákon, podmínky zastropování dotací pro
největší zemědělské podniky, legislativní ukotvení rodinných farem, ale i
podpora pronájmu církevní půdy lokálním zemědělcům – o těchto a dalších
tématech diskutovali zástupci ASZ ČR na březnové schůzce v Arcibiskupském
paláci s nejvyššími představiteli římskokatolické církve. Jednání se zúčastnili
také pracovníci arcibiskupství, kteří mají na starosti správu části církevního
majetku. ASZ ČR touto cestou prověřuje možnosti podpory témat důležitých pro
členskou základnu Asociace i pro udržitelné hospodaření v krajině.
Arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner přijal na
začátku března letošního roku předsedu ASZ ČR Jaroslava Šebka a člena
Předsednictva ASZ ČR Josefa Stehlíka. Jednání se zúčastnili také generální
vikář pražské diecéze Jan Balík, ředitelka odboru správy majetku Arcibiskupství
pražského Radka Štýbrová a ředitel Lesní správy AP lesnická s.r.o. Milan
Mochán. Díky přítomnosti odborníků tak kromě zastřešujících společných témat
došlo v diskusi i na konkrétní situace, se kterými se potýkají jak sedláci, tak
církevní subjekty a mohly se tak pojmenovat důvody současného stavu a hledat
možnosti řešení.
Hospodaření soukromých zemědělců a církevních subjektů má
přitom podobnou historii, spojenou s perzekucí v období komunismu a pozicí na
okraji zájmu po sametové revoluci. I kvůli tomu v minulosti ASZ ČR jako jediná
zemědělská organizace otevřeně podpořila církevní restituce. Členové Asociace
proto spatřují potenciál spolupráce v navázání na tuto společnou minulost a
požádali, aby se v případě pachtu církevních pozemků zástupci farností a
diecézí častěji setkávali s lokálně hospodařícími sedláky a řešili s nimi
možnosti propachtovávání církevní půdy. Vedle samotné výše pachtovného, ve
které často nelze konkurovat největším subjektům, je třeba také řešit, jakým
způsobem se na této půdě hospodaří, a měl by být zájem podpořit ty zemědělské
subjekty, které tvoří součástí venkovské komunity a přirozeně podporují místní
život nebo také drobné sakrální památky. Bylo pozitivní, že účastníci jednání
připustili, že je potřeba tento přístup i na základě již získaných nových
zkušeností přehodnotit a v tomto smyslu budou jednání pokračovat. Kupříkladu
pražské arcibiskupství bude soukromé zemědělce, kteří nabízejí i jiné benefity
při hospodaření, oslovovat při pronajímání církevní půdy a také bude dávat o
těchto úspěšných případech aktivně vědět i dalším církevním subjektům. ASZ ČR
následně může oslovit své členské organizace s informací o možnostech pronájmu
církevní půdy, pokud bude k dispozici.
Klíčovým tématem ASZ ČR, pro které hledá spojence, je
zastropování základní platby na hektar, a to zhruba od dvoutisícové výměry.
Neomezený přístup k dotacím, jak je to nastaveno u nás, nemá nikde obdoby a
důsledky jsou velmi negativní, včetně prodeje půdy velkým společnostem
neznámého původu, které může být dokonce bezpečnostním rizikem pro Českou
republiku z hlediska zajištění potravinové bezpečnosti. Katolická církev rovněž
vlastní rozsáhlé plochy zemědělských pozemků a logicky se obává, že by se případné
zastropování plateb dotklo také jí. Je ale majitelem transparentním a má vazby
na konkrétní území, Asociace proto navrhuje společné hledání cesty k
proporcionálnímu rozdělení dotací tak, aby zohledňovalo kromě velikosti pozemků
právě i tradici a kontinuitu hospodaření v konkrétních místech. Církevní
subjekty by mohly mít pro čerpání dotací například specifické právní formy
svých organizací spravujících majetek nebo by se na ně vztahovalo odlišné
legislativní řešení.
Během diskuse o lesním hospodářství a o podstatě novely
lesního zákona se účastníci schůzky shodli, že hodnotu lesů tvoří z velké části
také lidé, kteří v nich poctivě pracují. Hospodaření má probíhat tak, aby
docházelo k celkovému zhodnocení a udržitelnosti majetku a nešlo jen o míru
výnosu. Proti tomuto trendu jde ale bohužel stávající myslivecký zákon. Novelu
zákona o myslivosti, která by stav zlepšila, ale už zřejmě nestihne parlament
schválit v tomto volebním období. Lesy ve vlastnictví soukromých zemědělců i
církevní lesy přitom trápí rozsáhlé škody způsobené přemnoženou zvěří. Podle
účastníků jednání jde o obrovský problém, který lze vyčíslit na několik miliard
korun ročně, o které vlastníci lesů a zemědělské půdy přicházejí. ASZ ČR bude
ale i nadále usilovat o úpravu, která posílí vlastnická práva majitelů lesních
pozemků. Církev zastává obdobné stanovisko a je připravena vhodným způsobem
novelu zákona podpořit.
Zástupci ASZ ČR během jednání požádali také o podporu
legislativních změn k posílení statusu rodinných farem. Právě tento model
zemědělství pomáhá udržovat kvalitní životní prostředí a vytváří dobré podmínky
pro mladé lidi na venkově. Zamýšlená legislativa by například umožnila
jednoduchý převod závazků mezi generacemi hospodářů. Českému venkovu může tento
model nabídnout řešení řady ekonomických i sociálních problémů, členové
selských rodin jsou mimo jiné velmi často důležitými hybateli venkovského života.
Rodinné soužití a společné funkční propojení s podnikáním představuje žádoucí a
odpovědný model podle všech zúčastněných. Potřebné legislativní změny podporuje
také současná vládní koalice. Arcibiskup Jan Graubner přislíbil ve shodě s
ostatními účastníky schůzky systémovému legislativnímu vymezení rodinného
zemědělského hospodaření v ČR podporu.
Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR
Redakce KIS, 10.03.2025