Upřesnění k vybraným problémům ke školení k účetní a daňové závěrce za rok 2018 – Ing. Bohumír Holeček

K platbám zdravotního pojištění z odměn statutárních orgánů

Upřesnění k Audop 3-4/2018 bod A.4.: pravidlo nepatrného započitatelného příjmu se týká se u odměn dle smlouvy o výkonu funkce pouze odvodu sociálního pojištění, zdravotní pojištění se odvádí z každého příjmu (možná výjimka: členové družstev – viz dále).

Audop 1/2019, oddíl 4d): správné znění na konci: Zdravotní pojištění – nesleduje osud sociálního pojištění, odvody zdravotního pojištění nutno řešit samostatně.

Komentář:

Z odměn podle smlouvy o výkonu funkce do výše nepatrného příjmu nemusejí odvádět zdravotní pojištění pouze členové představenstva a kontrolní komise družstva (podle bodu §5/a4 zákona č.48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění – viz níže).

Obecně tedy i z odměn statutárních orgánů do 2500.- Kč (od roku 2019 do 3000,- Kč měsíčně) není nutné odvádět sociální pojištění, zdravotní pojištění je však nutno odvádět.

Postup stanovení odvodu pojistného nemocenského, důchodového a zdravotního se totiž odvíjí podle těchto zákonů v uvedené následnosti:

Zákon č.187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

§6/2: určuje rozhodný příjem pro vznik účasti na nemocenském pojištění (1/10 z průměrné měsíční mzdy podle nařízení vlády, po zaokrouhlení na 500,- Kč dolů) tzn.: 2018: 2500,- Kč, 2019: 3000,- Kč

§6/4: to neplatí pro DPP – dle §7a: účast při DPP vzniká až při příjmu nad 10 tisíc Kč měsíčně,

§7: definuje ZMR (zaměstnání malého rozsahu)

Zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

§5: definuje účast na pojištění pro FO OSVČ

§8/1: FO mimo OSVČ jsou účastny důchodového pojištění tehdy, pokud jsou účastny nemocenského pojištění

Zákon č.512/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

§3/1: vyměřovací základ = úhrn příjmů ze závislé činnosti (nepatří sem odstupné)

§3/6: minimálně však minimální mzda

§3a: definuje VZ OSVČ

Zákon č.48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

§5: Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud

a) je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu1a), s výjimkou

1. osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,

2. žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,

3. osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen „započitatelný příjem“); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

4. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

5. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu; započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

6. dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

7. člena okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky,

K pojištění odpovědnosti a k úrazovému pojištění členů statutárních orgánů

Upřesnění k Audop 3-4/2018 bod R4.a.: Souběh funkcí - týká se upozornění neplatnost zákonného úrazového pojištění z odměn podle smluv o výkonu funkce (resp. v případech, kdy se nejedná o prokazatelné pracovní vztah v závislé činnosti).

Pojištění odpovědnosti statutárních orgánů hrazené firmou:

- nedaňový náklad firmy podle ZDP (§25/1/d)

- částka pojistného připadající na jednoho člena by měla být zdaněna jako jeho nepeněžní příjem (vč. odvodu zdravotního pojištění, případně i sociálního pojištění – u něj při překročení hranice nepatrného příjmu

Úrazové pojištění pro člena statutárního orgánu hrazené firmou podle smlouvy o výkonu funkce:

- daňový náklad firmy (ZDP jej nevylučuje, jde o náklad vynaložený podle znění smlouvy o výkonu funkce)

- částka pojistného připadající na každého pojištěného člena by zřejmě měla být zdaněna jako jeho nepeněžní příjem (vč. odvodu zdravotního pojištění, případně i sociálního pojištění – u něj při překročení hranice nepatrného příjmu)

Argumenty proti zdanění: čtvrtletní platby za zákonné úrazové pojištění se zaměstnancům nezdaňují a nejsou přitom výslovně uvedeny v osvobozených plněních v § 6/9 ZDP).

K odvodu DPH z odměn statutárních orgánů

Upřesnění k Audop 3-4/2018 bod R4.b.: Souběh funkcí - týká se upozornění na nebezpečí požadavku odvodu DPH z odměn statutárních orgánů (odváděl by sám statutární orgán jako plátce DPH).

Popis situace:

Podle §5/2 ZoDPH není samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností činnost osob, která je zdaňována podle §6 ZDP jako příjem ze závislé činnosti (i když se jedná ve skutečnosti o příjem podle smlouvy o výkonu funkce). Podle tohoto ustanovení ZoDPH nepodléhají tyto odměny odvodu DPH (i když by byl jejich příjemce plátcem DPH).

Avšak NSS ČR ve svém rozsudku č.j. 2 Afs/ 100/2016 dospěl k závěru, že formulace zákona není správná a DPH z odměn statutárních orgánů by mělo být odváděno, stát však nemůže použít nedostatek v zákoně v jejich neprospěch. Pokud by tedy člen statutárního orgánu - plátce DPH vystavil daňový doklad, týkající se jeho odměny včetně DPH (a toto DPH odvedl státu), nemohl by FÚ zpochybnit odpočet takového DPH.

Člen statutárního orgánu si tak v současné situaci může vybrat, zda chce být z hlediska odměn osobou povinnou k DPH či nikoliv, FÚ nemůže člena orgánu k registraci nutit.

Blíže viz: Odpověď na dotaz v týdenní poště Zemědělského svazu ze dne 1.2.2019.

Ke zdaňování vypořádacího (a majetkového) podílu vypláceného dědicům

Upřesnění k Audop 3-4/2018 bod B.1.: týká se zdaňování vyplácených vypořádacích, ale i dalších majetkových podílů z transformace družstev dědicům.

Materiál: Majetkové podíly z transformace družstev – zdaňování od roku 2014

Popis situace:

Podle rozsudku NSS ČR 10 Afs 78/2016 z 28.10.2017 obdrží dědicové společníka s.r.o. (nebo analogicky dědicové člena družstva) vypořádací podíl, který podléhá srážkové dani 15% podle § 36 ZDP. Za nezdanitelnou část vypláceného podílu je možno považovat hodnotu splaceného vkladu společníka (u člena družstva vkladu splaceného restituční částí podílu, tedy základním podílem z transformace). Podíl vyplácený dědicům tedy podléhá stejnému zdanění, jako kdyby byl vyplácen zůstaviteli.

Tímto rozsudkem se mění výklad dosavadní ZDP, podle kterého se nabývací hodnotu podílu považuje částka určená podle zvláštního předpisu (tedy částka zapsaná notářem v zápise o dědictví), uvedená v ZDP v § 10 odst.5, a v § 24 odst.7/c.. Nové znění soudního výkladu zákona zřejmě vyplynulo ze skutečnosti zrušení daně dědické (a darovací) od roku 2014.

Ing. Bohumír Holeček, 2019-únor-10

Redakce KIS, 11.02.2019

          zpět...