S dohodou mezi EU a Mercosur to není tak jednoduché

Stanoviska ASZ

Evropská unie (EU) dojednala dohodu o volném obchodu s jihoamerickým společenstvím Mercosur. Nyní se očekává její schválení v rámci sedmadvacítky. Agrární komora (AK ČR) a Zemědělský svaz (ZS ČR) v reakci na dohodu chystají protesty. Pakt podle nich ohrožuje evropské zemědělce. Není to ale tak jednoduché. Dokument totiž obsahuje jasně stanovené limity a pojistky, které místní zemědělce chrání. Navíc představuje příležitost nového trhu pro export – a to se týká i zemědělství. Do Ameriky by tak mohlo zamířit třeba evropské víno, sýry, likéry, olivy, chmel nebo salámy.

Dohoda navíc zdaleka nemá jen zemědělský rozměr. Je nutné brát ji především jako příležitost pro celou ekonomiku EU, což v dlouhodobém horizontu vytváří lepší podmínky také i pro zemědělce. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) není k dohodě nekritická, alarmistická prohlášení ze strany AK ČR a ZS ČR ale považujeme za zcestná. Nechceme podléhat strašení, je třeba zaměřit se hlavně na zlepšení situace u nás v ČR, ne vše stále dokola házet na okolní svět. Domníváme se, že pokud populisticky učiníme Mercosur zodpovědným za naše problémy v zemědělství, pak rezignujeme na skutečné příčiny problémů.

Řada zemí EU v čele s Německem vidí v paktu otevření nového trhu pro export. Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že dohoda vytvoří volný trh a podpoří „růst a konkurenceschopnost“. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové již do zemí Mercosur vyváží své produkty třicet tisíc malých evropských podniků a nyní se jejich počet bude moci zvýšit. Stejně ji vnímá také české Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ve společném vyjádření se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou uvedlo, že dohoda je obrovskou příležitostí pro české firmy. Dohoda totiž ušetří českým exportérům více než dvě miliardy korun ročně na clech a miliardy korun na dalších výdajích spojených s vývozem. Pojďme se proto podívat, o čem vlastně tento dokument pojednává.

O co v dohodě jde?

Dohoda mezi EU a Mercosurem, což je obchodní blok jihoamerických zemí (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay), představuje klíčový krok v posilování obchodních vztahů mezi oběma regiony. Tento obchodní pakt byl vyjednáván mnoho let (již od devadesátých let minulého století) a jeho cílem je otevřít nové trhy, zjednodušit obchodní pravidla a podpořit ekonomický růst. Dohoda zahrnuje širokou škálu oblastí, včetně obchodu se zbožím, surovinami, službami, investicemi a veřejnými zakázkami.

Jedním z hlavních přínosů dohody je odstranění většiny celních bariér. EU získá přístup k některým klíčovým produktům z Jižní Ameriky a naopak. Kromě obchodních výhod obsahuje dohoda i důležitá ustanovení o ochraně duševního vlastnictví, veřejných zakázkách a investicích, což pomáhá zajistit férové obchodní podmínky pro všechny zúčastněné strany.

Dohoda sníží cla na sýry a další mléčné výrobky, víno, lihoviny, chmel a čokoládu z EU. Země Mercosuru zároveň úplně zruší cla na více než 90 % dovozu z unie, včetně 35% cla na automobily a cel na součástky, stroje, chemikálie a léčiva. Uzavření dohody tak přispěje například k posílení globální konkurenceschopnosti evropských výrobců automobilů. Evropské firmy by také měly získat lepší přístup ke kritickým materiálům jako nikl, měď, hliník, titan a lithium, tj. významným strategickým surovinám, které potřebují nejenom na zelenou transformaci, a v současnosti je musí získávat z Ruska a Číny. To všechno podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) bude mít blahodárný vliv i na českou ekonomiku. „Zejména se jedná o vývoz zboží a služeb s vyšší přidanou hodnotou, jako je automobilový průmysl, strojírenství, vybavení pro těžbu surovin, energetický nebo chemický průmysl či IT služby. Ve všech těchto sektorech má Česko co nabídnout,“ řekl.

V průběhu let jednání s latinskoamerickými partnery se charakter dohody značně proměnil. Evropská komise, která jménem EU vyjednávala, teď slibuje, že nejde o běžnou obchodní dohodu, ale o komplexní dokument, který obsahuje různé environmentální a zemědělské záruky. Součástí dohody jsou například také investice 1,8 miliardy eur v rámci programu Global Gateway. Tyto peníze mají latinskoamerickému regionu pomoct se zelenou a digitální transformací.

Z hlediska geopolitického má dohoda mezi EU a Mercosurem také velký význam. Posilování vztahů mezi těmito dvěma regiony přispívá k posílení globálního obchodu a zajištění větší rovnováhy v mezinárodních obchodních vztazích. Tato dohoda nejen že podporuje hospodářskou integraci mezi Evropou a Jižní Amerikou, ale také umožňuje oběma stranám spolupracovat v oblasti politiky, bezpečnosti a změny klimatu. Proč teda zemědělské organizace proti dohodě protestují?

Proč je ZS a AK proti?

„Dohoda EU-Mercosur představuje zásadní ohrožení pro evropské, a tím i české spotřebitele, zemědělství a životní prostředí,“ píše ZS ČR ve svém prohlášení. Tvrdí dále, že produkce v zemích Mercosur často nesplňuje evropské standardy v oblasti bezpečnosti potravin a používání léků a pesticidů. Navíc prý vytváří nespravedlivé konkurenční podmínky, jelikož přísné evropské normy výrazně zvyšují náklady v porovnání se zeměmi Latinské Ameriky. V neposlední řadě pak prý dovoz drůbežího a hovězího masa ohrožuje klíčové sektory zemědělství v EU. Realita je ale složitější.

Z dostupných dat vyplývá, že po podepsání dohody zamíří ročně na evropský trh přibližně 18 tisíc tun drůbežího masa a 99 tisíc tun masa hovězího. Podle místopředsedy ZS ČR Jaroslava Vaňouse toto množství tvrdě dopadne na evropské chovatele. Stojí ale za pozornost zmínit, do jaké míry mohou uvedené objemy skutečně ohrozit samotnou EU a Česko. Data Eurostatu o zahraničním obchodě zemí EU v letech 2019 až 2023 ukazují, že například samotné drůbeží maso je v Česku definováno dlouhodobou pasivní obchodní bilancí v průměrné výši 21 tisíc tun ročně. To samé platí i pro hovězí maso, kde je negativní rozdíl mezi vývozem a dovozem dokonce 91 tisíc tun. Samotná EU ročně vyprodukuje celkem přes 45 mil. tun masa, z toho je 13,6 mil. t drůbežího a 6,9 mil. t masa hovězího. Plánované možné dovozy z Mercosuru tedy představují pouhých 0,26 % roční produkce masa celé EU. Dohoda navíc obsahuje především i přísné kvóty, včetně například limitu „odpovídajícího jednomu steaku z Mercosuru na občana EU ročně“, píše k tomu americký think-tank Atlantic Council. Námitky tedy nejsou zcela oprávněné.

S přihlédnutím k těmto datům pak jako zcela zcestné vyznívá i Vaňousovo tvrzení, že tato dohoda „zejména u citlivých sektorů povede k významným negativním důsledkům, které mohou kumulativně vést ke kolapsu některých klíčových odvětví“. Už jen na příkladu Česka (tedy členské země EU střední velikosti) se ukazuje, že dovozy z jihoamerických zemí sdružených v Mercosuru by nemohly přinést nevýhody pro evropské spotřebitele a pokles konkurenceschopnosti evropského zemědělství, před kterými varuje ZS ČR. Naopak. Dohoda povede především k dalšímu rozšíření zóny volného obchodu pro zhruba 450 milionů evropských spotřebitelů. Hospodářsky vyspělá Evropa si tak otevírá prostor k upevnění své pozice na světovém trhu.

Dohoda navíc reflektuje i obavy z bezpečnosti dovezených potravin. Von der Leyenová uvedla, že dojednaný text dohody zaručuje „nedotknutelnost zdravotních a potravinových standardů EU“ a ujištění zní i z dalších orgánů EU, které argumentují třeba tím, že unie v posledních letech zpřísnila své vlastní normy a kontroly dováženého zboží provádějí samy členské státy.

ASZ ČR má samozřejmě ochranu podnikatelských zájmů sedláků na prvním místě, odmítá ale nekonstruktivní přístup AK ČR a ZS ČR. Dohodu je nutné chápat v širším kontextu světové ekonomiky a neblokovat její vznik kvůli alarmistickým interpretacím jejích dopadů pouze na zemědělství.

Ing. Jan Štefl, místopředseda ASZ ČR

          zpět...