Nižší příjmy a vysoké náklady. Problém, který podle mnohých zemědělců v současné ekonomické situaci zatápí českým farmářům.

Podívali jsme se na nejvýznamnější dotační zdroj z rozpočtu EU, takzvané přímé platby, v rámci kterých ročně plyne k tuzemským farmářům přibližně dvacet miliard korun.

Ze schválených strategických plánů zemědělské politiky do roku 2027 vyplývá, že tuzemští farmáři dostanou každý rok ve veškerých přímých platbách na hektar 227 eur (5745 Kč při současném kurzu).

Příjmy jsou tak osmé nejnižší ze sedmadvacítky. Vyšší příjmy má nejen mnoho starých členských zemí, jako jsou Německo, Itálie a Francie. Lépe je na tom také Polsko (252 eur), Maďarsko (269 eur) nebo Chorvatsko (344 eur), které do Evropské unie vstoupilo až v roce 2013.

Nižší příjmy a vysoké náklady. Problém, který podle mnohých zemědělců v současné ekonomické situaci zatápí českým farmářům.

Podívali jsme se na nejvýznamnější dotační zdroj z rozpočtu EU, takzvané přímé platby, v rámci kterých ročně plyne k tuzemským farmářům přibližně dvacet miliard korun.

Ze schválených strategických plánů zemědělské politiky do roku 2027 vyplývá, že tuzemští farmáři dostanou každý rok ve veškerých přímých platbách na hektar 227 eur (5745 Kč při současném kurzu).

Příjmy jsou tak osmé nejnižší ze sedmadvacítky. Vyšší příjmy má nejen mnoho starých členských zemí, jako jsou Německo, Itálie a Francie. Lépe je na tom také Polsko (252 eur), Maďarsko (269 eur) nebo Chorvatsko (344 eur), které do Evropské unie vstoupilo až v roce 2013.

V roce 2022 dostávali tuzemští zemědělci podle dat Ministerstva zemědělství ČR v průměru 258 eur na hektar a byli na 17. místě. Propadli se tak o dvě příčky.

Přímé platby jsou jednou ze součástí dotačních příjmů farmářů. Kromě nich získají další miliardy korun z národních rozpočtů a také z Rozvoje venkova (dříve PRV). Ale nevyrovnanost v přímých platbách napříč EU někteří čeští farmáři vnímají jako největší křivdu.

Zčásti jdou nižší příjmy vysvětlit dlouhodobými rozdíly v platbách mezi starými a novými členskými zeměmi, které se postupně narovnávají. Přesto nedošlo k úplnému srovnání, jak se slibovalo při vstupu Česka do Evropské unie.

„Česká republika byla na 93 procentech průměru, nicméně výrazně níže například ve srovnání s takzvanými starými státy. Přidávalo se pouze státům pod 90 procent. V novém období tak nic nedostala, a naopak se skládala na státy, jako jsou Litva nebo Chorvatsko,“ uvádí Agrární komora ČR.

„Staré země EU jsou opravdu na dotacích zvýhodněny,“ souhlasí místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl. Podle něj je však třeba si uvědomit, že především dotace na udržení životaschopnosti zemědělských podniků musí do určité míry odrážet i sociálně ekonomickou situaci v každé zemi. „Výše dotačních příjmů musí reflektovat také například situaci v zemích, kde je průměrná mzda i několikanásobně vyšší než v jiných zemích,“ hájí rozdíly mezi zeměmi.

více na : https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-na-chvostu-evropy-cesti-zemedelci-dostavaji-na-hektar-skoro-nejmene-v-eu-257268#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=261_SID_AA_test_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz