ASZ ČR: Malé bioplynové stanice potřebují předvídatelné podmínky a podporu
Sněmovní hospodářský výbor bude tento týden projednávat LEX
OZE III. Asociace soukromého zemědělství ČR požádala členy tohoto výboru o
jasné řešení problematické situace malých bioplynových stanic (BPS), které byly
uvedeny do provozu v roce 2013. Dále žádá o řešení nevyjasněných pravidel
týkajících se daně za teplo vyrobené z bioplynu. Obě témata jsou podstatná pro
modernizaci výroby obnovitelného bioplynu a pro flexibilní výrobu elektřiny.
Jedná se o témata týkající se řady našich členů, kteří
provozují menší bioplynovou stanici (tj. cca do 500kWh). Řešení disproporce provozní podpory zdrojů
uvedených do provozu v roce 2013 je již v tuto chvíli na stole v podobě
pozměňovacího návrhu poslance Ivana Adamce (srovnání podpory zdrojů 2013)
předloženého k tisku LEX OZE III. Ten bude 20. června projednávat hospodářský
výbor PSP ČR. Problematickou daň řeší pozměňovací návrh podaný společně
poslanci Robertem Telekym a Ivanem Adamcem, taktéž k tisku LEX OZE III.
Hospodářský výbor by podle ASZ ČR měl podpořit oba výše uvedené pozměňovací
návrhy.
Bioplynové stanice zprovozněné v roce 2013 byly spuštěny již
po tzv. solárním boomu, tedy v době, kdy stát rozvoj obnovitelných zdrojů
energie (OZE) spíše omezoval. V takové atmosféře byl novelizován zákon o
podporovaných zdrojích tak, že se podpora již nepočítala jako do roku 2012
pomocí diskontované návratnosti (tedy včetně přiměřeného zisku), ale pomocí
tzv. prosté návratnosti. Prostá návratnost znamená, že se vložené prostředky
vrátí bez jakéhokoli zhodnocení. Provozovatelům byl jako určitá kompenzace nabídnut
příspěvek na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, tzv. KVET, který snížení
podpory dorovnával. Obě podpory se kombinovaly (sčítaly).
Provozovatelé tak byli motivováni investovat do technologií
na využití tepla. Často se jednalo například o teplovody, které dnes vytápějí
obce. Poskytování příspěvku na KVET bylo ovšem od 1. ledna 2023 zastaveno.
Energetický regulační úřad jej přestal vyplácet. Zastavení tohoto příspěvku na
rok 2023 byl s ohledem na vysoké ceny energie pochopitelný krok. Ceny elektřiny
se však pro rok 2024 výrazně snížily. Přesto se o vyplácení této podpory znovu
neuvažuje. Bez příspěvku KVET lze malé bioplynky postavené v roce 2013
provozovat jen velmi obtížně, a to zejména v prostředí, kde mají ostatní BPS a
teplárny zhruba o 15 % vyšší podporu.
Řada z těchto bioplynek se připravovala k přestavbě na
biometan, což je podle ASZ ČR velmi dobrý krok s ohledem na diverzifikaci
zdrojů zemního plynu. Ne všude je to však možné uskutečnit. Na řadě lokalit
totiž není síť zemního plynu přítomna nebo by bylo obtížné najít náhradu za
poskytované teplo. Přechod na biometan také vyžaduje poměrně značné investice.
Na tyto investice budou potřebovat provozovatelé úvěr. Za situace, kdy stát
změnil podmínky poskytování podpory, jsou tak bioplynové stanice uvedené do provozu
v roce 2013 prakticky nefinancovatelné, protože provozování těchto zařízení
nevytváří dostatečný příjem. Provozovatelé byli často nuceni sáhnout k rozkladu
splátkového kalendáře u již stávajících úvěrů.
Dále ASZ ČR požádala o řešení situace v oblasti daně z tepla
z bioplynu. Tato daň je poměrně administrativně náročná. Bioplyn je obnovitelný
zdroj, který stát podporuje, jeho zdanění tak nedává příliš smysl. ASZ ČR věří,
že se v průběhu diskuze nad zákonem LEX OZE III najde řešení, které umožní
zejména provozovatelům bioplynových stanic zajistit dostatečnou podporu pro
jejich další provoz. A zároveň usnadní i přípravu na modernizace směřující k
výrobě českého obnovitelného plynu (biometanu) nebo flexibilní výrobě elektřiny
potřebné pro rozvoj intermitentních obnovitelných zdrojů.
Je třeba shrnout, že jasná a předvídatelná podpora přes
teplo, ale hlavně přes elektřinu je zejména zásadní pro menší bioplynové
stanice. Důvody jsou zřejmé – neekonomičnost rekonstrukce malých BPS na
biometan a zpravidla velké vzdálenosti farem od potrubí zemního plynu, kam by
se dal biometan vtláčet. Zachování či rozvoj provozu menších BPS jsou přitom
velmi důležité právě pro svou lokálnost, energetickou bezpečnost a celkově
nižší zatížení pro okolí. Proto se na tuto variantu podpory obnovitelných zdrojů
nesmí zapomínat. Stát musí umět lépe rozlišovat malé a velké zdroje energie a
ke každé této skupině by měl umět přiřadit správný a efektivní způsob podpory.
Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého
zemědělství ČR
Redakce KIS, 20.06.2024