Sklizeň obilovin u konce

Sklizeň obilovin v ČR je u konce. Objem sklizně se pohybuje zhruba 7 % pod loňským výsledkem. Větší propady však byly zaznamenány v sousedních zemích a Evropě jako celku.

V Evropě se očekává propad produkce základních obilovin ve výši 15 milionů tun (loňská produkce dosáhla 305 milionů tun, letos možná méně než 290 milionů). Loňská sklizeň přitom již byla o více než 10 % nižší oproti dlouhodobému průměru (zásoby jsou proto na nízké úrovni). U pšenice ozimé došlo v Německu k meziročnímu propadu 20 % a tamní zemědělci vyčkávají s prodejem na lepší cenu. Dobrá situace není ani v dalších zemích; Rusko hlásí propad 20 milionů tun, nižší propad produkce obilovin se očekává i na Ukrajině, kde bude navíc kvůli deštům v odbobí sklizně problém s kvalitou. V České republice se očekává sklizeň obilovin na úrovni 6,8 milionů tun včetně kukuřice na zrno (loni sklizeň dosáhla 7,4 mil. tun.) Podle dosavadních měření je kvalita zrna dobrá. Sklizeň řepky v ČR je letos na dobré úrovni (1,28 milionů tun) s průměrnými hektarovými výnosy, roční spotřeba v EU pohybuje na více než 24,5 milionů tun, letos se přitom produkce bude pohybovat kolem 19, 5 milionů tun. Poptávka bude růst i vzhledem k potenciálnímu zákazu dovozu biopaliv z Argentiny a omezení dovozu palmového oleje z Indonésie.  U sladovnických ječmenů je letos zaznamenám kvůli nižším výnosům zrna vyšší obsah dusíků, sladovny budou nicméně výhledově vykupovat i sladovnické ječmeny nad 13 % obsahu N látek. Vzhledem k situaci v okolních státech lze očekávat, že o pšenici bude enormní zájem. U krmné pšenice se cena odhaduje na úrovni 5000 Kč, u potravinářské pšenice pak pravděpodobně nad 5000 korun. U řepky v současnosti obchody stagnují, ke konci roku a na začátku roku nového se očekává prolomení hranice 10 000 korun za tunu.  Cena může narůst v okamžiku, kdy bude k dispozici bilance osevních ploch ozimů, vzhledem k tomu že zakládání porostů ozimů na příští rok je kvůli vývoji počasí výrazně ohroženo.  Vzhledem ke kritickému suchu, které se projevilo několik let za sebou, by podle názoru Komoditní rady měla Evropská unie přehodnotit svůj postoj ke geneticky modifikovaným plodinám. Právě nové metody šlechtění by umožnily využívat odrůdy odolnější vůči suchu.   

Redakce KIS, 29.08.2018

          zpět...