Náměty ASZ ČR ministru zemědělství k řešení byrokratických překážek komplikujících sedlákům život

Je velmi dobře, že většina zástupců českého agrárního sektoru se již dnes konečně shodne na tom, že byrokratická zátěž tuzemského zemědělství je neúnosná. Nepřehlednost administrativního chodu přitom kritizuje Asociace soukromého zemědělství ČR dlouhodobě. Je proto třeba tuto shodu zemědělské veřejnosti využít a přetavit do konkrétních výsledků. Ne vše je totiž dílem evropské administrativy a řadu věcí můžeme vyřešit alespoň do nějaké míry doma v ČR. Předsednictvo ASZ ČR proto z velkého množství témat vybralo desítku podnětů pro ministra zemědělství, které by mohly významně pomoci usnadnit byrokratické povinnosti českých sedláků.

Úvodem je třeba říci, že ASZ ČR pravidelně řeší konkrétní potíže, které zažívají konkrétní zemědělci, když se pokouší dodržovat pokyny a administrativní pravidla. Sedláci v drtivé většině chtějí hospodařit podle požadovaných norem – jenže tyto normy jsou mnohdy nesrozumitelné i pro odborníky. Také z toho důvodu ASZ ČR stála i u zrodu záměru na vznik Antibyrokratické komise na Ministerstvu zemědělství již v roce 2008 a současně zástupci ASZ tuto komisi vedli celých 14 let. Během této doby fungovala jako prvotní a zcela neformální nástroj pro řešení neefektivní byrokracie v sektoru zemědělství a vyřešila několik stovek podnětů. Mnoho let se na jejím dobrém fungování velmi dobře a aktivně podílí většina nevládních subjektů (nejen v zemědělství) a podařilo se společnou prací vyřešit řadu problémů a zjednodušit řadu věcí, které dnes dobře fungují, a to také prostřednictvím úprav vyhlášek a vládních nařízení, ale i prostřednictvím změn v několika zákonech. 

Je třeba ale také připomenout, že některé nevládní organizace – jako například Agrární komora a Zemědělský svaz ve svých dosavadních výstupech neměly problematiku byrokracie úplně jako svou prioritu. Před pár týdny ji postavily do popředí jako hlavní téma, a to v souvislosti s celoevropskými stížnostmi zemědělců. ASZ ČR tento posun vnímá pozitivně. Je však s podivem, že v pětici nejdůležitějších priorit, které (nejen) tyto organizace tento týden prezentovaly, již téma byrokracie opět není a převážily požadavky nárokující další veřejné prostředky.

ASZ ČR naopak téma byrokracie a složitosti podmínek počítá mezi své nejvyšší priority trvale a intenzivně na všech úrovních jedná o zjednodušení SZP. Poslední vývoj ukázal, že náročná byrokratická situace nedrtí jen malé zemědělce, ale postupně stále více dopadá i na velké podniky. Věříme, že se problematická opatření budou řešit rychleji než dosud, a to i s aktivní podporou ministra, který Antibyrokratickou komisi (ABK) výrazně podporuje, a dal si závazek spočívající právě v řešení byrokratických omylů, a to i ve větší spolupráci se zemědělským výborem PSP ČR, než tomu bylo dříve. V současné době má ABK zpracováno deset vybraných bodů, které by se měly prioritně řešit. Zmíněnou desítku hlavních témat ABK, která se již za účasti ministra zemědělství projednávají, Předsednictvo ASZ ČR navrhuje doplnit o další témata, která uvádíme níže. Tyto návrhy vychází z diskuzí se členy ASZ ČR v regionech a představují přehled toho, co české sedláky skutečně trápí a co zbytečně zatěžuje jejich každodenní činnost:

Eroze (DZES 5)

Z návrhu legislativního textu novely příslušného vládního nařízení nelze vyčíst, co přesně má sedlák na poli dělat. Když se podíváme na návrhy půdoochranných technologií (příloha 1, 3, 17, 18), které obsahují mnoho detailních požadavků, není jasné, jak se celá tato akce bude kontrolovat. Nelze také pominout, že i nitrátová směrnice stanovuje omezení pro pěstování erozně nebezpečných plodin a tento požadavek je rovněž kontrolován v Cross Compliance, tedy kontrole podmíněnosti. Navíc u DZES 5 chybí možnost splnit řešení či omezení eroze určitými liniovými opatřeními Ekologicky významných prvků EVP zakládanými po vrstevnici (např. stromořadí, mez, průleh, a to i v kombinaci), případně i prostřednictvím agrolesnictvím. Do budoucna je potřeba také umožnit erozi řešit třeba regenerativním způsobem hospodaření. Podstatným zefektivněním by mohlo být takové nastavení opatření, díky němuž by se eroze měla hlavně posuzovat tam, kde se skutečně stala. Celé téma eroze je ovšem v současné době velmi složité a z pohledu obyčejného farmáře těžko pochopitelné. O dopadu nastavených některých opatření lze také pochybovat. Systém byl naštěstí odložen do roku 2025, nicméně pokud bude takto složitý systém uveden do praxe, hrozí, že ho z důvodu složitosti nebudou zemědělci respektovat.

Neprodukční plochy (DZES 8/ekoplatba)

Celé téma by se farmářům vysvětlovalo lépe, pokud by se našla cesta k zahrnutí vnějších krajinných prvků do bloků, přidělily by se krajinným prvkům vyšší koeficienty a zrušily by se odpočty v AEKO za kombinaci s neprodukčními plochami. Bohužel je pravděpodobné, že jakékoliv nucení do neprodukce bude teď ze strany farmářů vnímáno apriori negativně, i kdyby mělo sebevětší smysl. Bez prokazatelně pozitivní motivace již nyní jakékoliv nucení do neprodukce neprojde. Důležité je, že by v této oblasti měla být možnost využití trvalých opatření EVP (krajinné prvky, ekologicky významné prvky, průleh, mez, stromořadí či jejich kombinace či agrolesnický systém) v návaznosti na řešení DZES 5 eroze. Přičemž podstatným krokem by byla možnost, že by zemědělec těmito kroky splnil jak DZES 8, tak i DZES 5, aby byla motivace řešit erozi stabilními prvky s vysokou účinností.

Povinné odevzdávání evidencí hnojení a postřiků

Zde ASZ ČR celou dobu jednoznačně požaduje zrušení těchto evidencí, pokud je Evropská unie takto nevyžaduje. Tlak na odevzdávání evidencí pro „statistické“ údaje je neefektivní, notabene v kombinaci s tím, že ČSÚ stejně dál vyžaduje vyplňování výkazů. Takže očekávané pozitivum snížení byrokracie se nekoná. Celkově se kontrolní činnosti řady orgánů duplikují a je třeba duplicity odstranit. Musí platit pravidlo, pokud už stát (státní kontrolní orgán či instituce) nějakou ověřenou informaci má, není možné ji vyžadovat znovu. Domníváme se, že odevzdávání evidence hnojení i postřiků včetně evidence pastvy na jednotlivých půdních blocích by mělo být povinné pouze na výzvu, která přijde farmáři v dostatečném časovém předstihu, přičemž odevzdávání evidence by mělo probíhat pouze jednou ročně (optimálně za hospodářský rok).

Vyžadování zápisů činností na DPB (díl půdního bloku) ze strany kontrolních orgánů

Přestože se naštěstí nepodařilo do dotačních předpisů kontrolním orgánům zakotvit povinnost vedení činností na DPB, tak se v loňské sezoně stalo téměř pravidlem, že na kontrolách byl vyžadován zápis činností na DPB a v některých případech dokonce i zápis toho, že se na DPB nic nedělo. Farmáři se bojí přístupu kontroly, když požadavek odmítnou, a tak radši nějaké výkazy vytvoří. Dost často je tedy vytváření podobných evidencí v časovém presu a pod tlakem, což může vést k chybovosti záznamu, přestože v reálu prakticky podmínka porušena nebyla. Měl by být proveden audit všech kontrolovaných podmínek napříč všemi dotačními opatřeními – základem kontroly má být ověření v terénu, nikoliv v papíru. Ke každé podmínce každé dotace v rámci jednotné žádosti by mělo být zveřejněno, jakým způsobem ji kontrolní orgán ověřuje a jaké papírové doklady k tomu může vyžadovat. Jde o obdobný manuál, který je vydán k podmínkám CC. Tento veřejný materiál by měl být závazný pro kontrolory. Tím vznikne jednoznačná transparentnost v tom, co může, nebo nemůže kontrolor požadovat po farmáři.

Bilance dusíku, fosforu a bilance organické hmoty

Podmínky nápočtů bilance jsou spojeny s dotačními opatřeními, případně plynou z obecně závazných předpisů (bilance dusíku v ZOD, tedy zranitelné oblasti dusičnany), ale v praxi farmářům příliš neříkají a nepřinášejí. Aby mělo bilancování živin smysl, měla by podmínka být stanovena tak, že v případě, že při první kontrole nemá farmář bilanci zpracovanou, tak ji kontrolor pomůže zpracovat z dostupných podkladů s farmářem. Pokud bilance nevychází dobře, tak mu kontrolor doporučí, co dělat, aby to za rok bylo lepší. Následná kontrola pak ověří, zda došlo ke zlepšení situace a zda jsou plněna navržená opatření, případně navrhne další úpravy v hospodaření. Je to trochu jiný přístup ke kontrolnímu mechanismu, ale bude mít 100 % pozitivní dopad do praxe. Obecně na farmáře nemůže být kladena jiná podmínka než zápis toho, co na polích hnojí a postřikuje. Pokud stát chce naučené mechanismy ošetřování plodin změnit, měl by se postarat o vysvětlení, jakým způsobem hospodaření změnit. To lze dělat jen poradensko-kontrolní činnosti, nikoliv tím, že budeme chtít odevzdávat vyplněnou tabulku bilancí.

Vedení karty Dílu půdního bloku v rámci AEKO (agroenvironmentálně-klimatických opatření)

Ukázkou nesmyslnosti vedení evidence činnosti na DPB jsou karty bloků v rámci AEKO-IP. Týkají se integrované produkce zeleniny, víceletých produkčních plodin, jahodníku a brambor. Do tabulky je farmář nucen uvést datum setí, sklizně, výsledků rozboru na minerální dusík, aplikace dusíku hnojením v kg N a v kg N/ha – veškeré údaje, které žadatel v tabulce vede, je možné vyčíst z jiných evidencí či jednotné žádosti. Přesto musí farmář ještě vyplňovat další tabulku, kterou má za úkol v rámci plnění podmínek do konce ledna doložit na SZIF.

Dokládání výnosů plodin na orné půdě (v rámci ekologického zemědělství - EZ)

Podmínka zavedená do praxe v roce 2023 měla docílit toho, že dotaci na pěstování plodin na orné půdě v ekologii berou skutečně jen farmáři, kteří něco produkují. Jedná se o obdobu již dříve zavedené podmínky vykazování produkce v ekologických sadech. Ani v sadech, ani na orné půdě podmínka odevzdání výnosu nezajišťuje, že farmář skutečně plodinu sklidil a dále ji jako BIO poslal na trh. Chceme-li zajistit, aby vyšší dotace v EZ plynuly tam, kde se produkuje, pak je nutné navázat vyplácení dotace na EZ certifikáty a do kontrolního a poradenského mechanismu více zapojit certifikační organizace EZ.

Kontroly malých zpracovatelů potravin

Také v roce 2023 nadále probíhaly každoroční několikanásobné kontroly v malých faremních zpracovnách mléčných/masných/ovocných výrobků. Místo pomocné ruky, která podporuje rozvoj maloobchodu na farmách, se farmář mnohdy dočká především přísnosti ze strany kontrolorů SZPI/SVS. Není pochopitelné, proč jsou v takto malých zpracovnách prováděny každoroční kontroly, které navíc nerespektují jedinečnost takto malých provozoven a často vyžadují plnění předpisů tak, jako by se jednalo o velkovýrobnu. Řadu malozpracovatelů tento přístup otráví, takže kontrolní činnost je pověstným hřebíčkem do rakve a může vést k ukončení provozu. Přitom dokonce evropské předpisy právě u malozpracovatelů myslí na potřebnou flexibilitu v podmínkách a kontrolách. V Česku se však flexibilita nenosí a nadále trvá rigidní přístup kontrolních orgánů bez ohledu na místní podmínky.

Identifikace příjemců dotace, Prohlášení o kategorii podniku, Formulář de minimis

Vyplňování vazeb a propojení podniků je vyžadováno v rámci různých dotací a platí vždy jiná pravidla pro posouzení propojenosti a vazeb. Pro farmáře neexistuje jednoduchý nástroj, který by mohli použít k vyplnění formulářů, a rovněž neexistuje materiál, který by porovnal přístupy k vyplňování vazeb a propojení. Vzhledem k tomu, že ve většině případů ke složitějším vazbám stejně chodí ze strany SZIF chybník, kde SZIF uvádí, jak má být formulář vyplněn. Bylo by vhodné, aby informaci o propojení podniků stát farmáři přednabízel (stát má na rozdíl od farmářů přístup k registru CRIBIS) a farmář pouze potvrzoval, případně upravoval předvyplněné informace.

Rozorání TTP (trvale travních porostů)

Z hlediska regulací je nadále neudržitelný statut zákazu rozorání tak, jak je nastaven nyní. Minimálně by bylo vhodné umožnit rozorat TTP bez sankce a náhrady se souhlasem vlastníka, pokud je v katastru nemovitostí tato půda označena jako orná. Leží–li pozemek v ECP, tedy na environmentálně citlivé ploše, pak rozorání podmínit souhlasem orgánem ochrany přírody.

Máme za to, že právě nyní je vhodný čas připomenout některé kontroverzní oblasti, a doplnit tak společný záměr zefektivnit administrativní pravidla českého zemědělství. Je nicméně důležité poznamenat, že samotný boj s byrokracií nevyřeší vše – nutná je rovněž i aktivní práce na změně některých systémových problémů v českém zemědělství. Také tyto náměty jsme nedávno předali předsedovi vlády, ministrovi zemědělství a zástupcům koalice. ASZ ČR je aktivním subjektem, který před účastí na různých demonstracích pokaždé s jinými požadavky, z nichž mnohé ani nejsou v zájmu běžných sedláků, dává přednost předkládání jasných a konkrétních návrhů řešení. Stále také očekáváme, že se budou aktivně plnit všechny vládní sliby a že ASZ ČR bude dál součástí tohoto procesu.

29. 2. 2024

Za Předsednictvo ASZ ČR Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda

zdroj: STANOVISKA ASZ

          zpět...