Pestrá krajina 2023 – pět farem, které si zaslouží pozornost
Na zemědělské
přístupy, které propojují ekonomickou prosperitu a šetrný vztah k přírodě,
upozorňuje program Pestrá krajina organizovaný Asociací soukromého zemědělství
ČR. V rámci slavnostního vyhlášení 23. ledna v aule České zemědělské univerzity
v Praze bylo oceněno pět výjimečných farem. Letošní akce byla již šestým
ročníkem programu, který si postupně získal popularitu mezi odbornou i laickou
veřejností. V tomto roce nad událostí převzali záštitu předseda Senátu PČR
Miloš Vystrčil, ministr zemědělství Marek Výborný a ministr životního prostředí
Petr Hladík.
Různě zaměřené
farmy posuzují odborníci s patřičnou erudicí a hodnotí přínosy
hospodářsky-krajinných konceptů pro zdraví půdy, místní biodiverzitu nebo
například pro uchovávání vody v krajině. Představení účastníků má pak sloužit
jako inspirace a impuls pro ostatní. Oceněné farmy představují výjimečné
postupy a přináší prospěch nejenom svým zákazníkům, ale osobním a pečujícím
vztahem ke krajině prospívají i celé společnosti.
Předseda ASZ
ČR Jaroslav Šebek k významu Pestré krajiny poznamenal: „Jedním z hlavních cílů
tohoto programu je upozornit na různorodost přístupů ke krajině, půdě a k
zemědělské produkci. Existují totiž nezanedbatelné rozdíly mezi zemědělskými
korporáty a selskými rodinami, které v rámci vícero generací pečují o svůj
grunt. Pestrost aktivit je ovšem patrná i mezi jednotlivými malými a středně
velkými farmami – a právě na fascinující škálu originality a tvůrčího elánu v
zemědělské oblasti chceme každoročně poukazovat.“
Daniel Pitek,
předseda hodnotitelské komise, upozornil na zvyšující se naměřené teploty,
které minulý rok hlásily klimatologické stanice, a s tím související ekologické
změny dopadající na krajinu, a tedy i na zemědělskou činnost. Každodenní život
sedláků – ale i jejich zákazníků – ovlivňovala rovněž nevyzpytatelná ekonomická
situace. O to důležitější je upozorňovat na ty farmy, které dokáží ekonomicky
prosperovat, a zároveň nezapomínat na péči o krajinu. Pitek k tomu poznamenal:
„Za Pestrou krajinu mne v roce 2023 potěšilo několik věcí. Všechny hodnocené
farmy byly opět na vysoké úrovni a držely bez problémů vysokou laťku z minulých
ročníků. Ať už to byla kterákoliv z nich – Farma Libora Konvalinky, Bělecký
mlýn, Ekofarma Zelený kopec, farma Koňákov nebo Farma Milošovice rodiny
Cihlářových.“ S radostí vám proto
představujeme všech pět oceněných farem, z nich čtyři obdržely zlatou medaili a
jedna stříbrnou.
Zlatou medaili udělila hodnotitelská komise farmě Bělecký mlýn (ASZ
Olomouc), kterou vlastní manželé Richard a Yvona Benýškovi a hospodaří na 95
hektarech zemědělské půdy. V případě potřeby obnovy porostů je používán výsev
do krycí plodiny (ječmene jarního a ovsa), což zajišťuje stabilitu porostu,
dobrý výnos i kvalitní pestrou pastvu pro včely. K hnojení zemědělských pozemků
používají majitelé výhradně vlastní statková hnojiva. Oblast, v níž se
hospodářství nachází, je ve srážkovém stínu. Úprava vodního režimu je proto pro
hospodaření velice důležitá. Benýškovi vybudovali pět retenčních nádrží, další
dvě jsou ve výstavbě a další dvě mají připraveno stavební povolení. Do krajiny
ještě vhodně doplnili asi 20 tůní. Všechny tyto plochy zvyšují vlhkost půdy a
jsou prostorem pro vodomilné živočichy. Zabydlel se zde například ledňáček,
volavka, čáp černý, bobr, vydra, ale i rosnička, skokan zelený, ropucha a
další, dnes již dílem vzácní tvorové. Působením ekonomicky nezávislé a
konkurenceschopné farmy se krajina mění v krajinu pestrou a vstřícnou k životu.
Farma
Milošovice rodiny Cihlářových (ASZ Benešov) disponuje 76 hektary zemědělské
půdy. Protože obhospodařované pozemky jsou značně svažité, a tím ohrožené vodní
erozí, byla většina z nich zatravněna a nyní jsou využívány jako pastviny a
louky. V průměru chovají Cihlářovi až 120 kusů skotu. Na dvoře ještě potkáte
pávy, slepice, husy a jsou tu i voliéry s okrasnými bažanty a papoušky a kotce
s králíky. Cihlářovi se věnují také zpracování mléka a prodeji produktů přímo
na farmě. Volný pohyb dojeného skotu po pastvinách má velmi pozitivní vliv na
jeho celkový zdravotní stav a kondici, což se odráží i ve výborných výsledcích
na chovatelských přehlídkách. Hodnotitelská komise ocenila zejména přirozené
hospodaření celé rodiny s citem pro krajinu, kvalitu půdy a neskutečně
ohleduplný přístup ke zvířatům, za což se rozhodla udělit farmě zlatou medaili.
KonvalinkoviFarma
Libora Konvalinky (ASZ Žďár nad Sázavou) se nachází v obci Jimramovské
Pavlovice, v CHKO Žďárské vrchy. Konvalinkovi se postupným nákupem a pronájmy
dostali až na dnešních 91 hektarů zemědělské půdy, z toho je 71 hektarů
vlastních. V daných tvrdších přírodních podmínkách, na svažitých pozemcích, je
ideálním způsobem využití zdejší zemědělské půdy pastva, proto většinu orné
půdy zatravnili a díky tomu neznají erozi. Rodina se věnuje chovu masného skotu
o počtu zhruba 100 kusů, většina jedinců je plemene parthenaise. Hospodaření v
CHKO, včetně nejpřísněji chráněné I. zóny, není jednoduché a k tomu ještě
Konvalinkovi hospodaří od roku 2009 v ekologickém režimu. Chvályhodné je
ponechání okrajových dřevin a postupné spásání vyšší trávy na malých půdních
blocích, včetně vybudování několika malých vodních ploch k zadržení vody v
krajině. Na obhospodařovaných pozemcích nepoužívají Konvalinkovi chemické
prostředky, hnojí pouze statkovými hnojivy. Nejbližší budoucnost hospodářství
vidí v regenerativním zemědělství. Hodnotitelská komise udělila Farmě Libora
Konvalinky zaslouženou zlatou medaili.
Ekofarmu Zelený kopec (ASZ Pelhřimov) vede Miroslav Kříž a jeho
manželka Lenka. Od počátku zahájení činnosti v roce 2009 je farma registrována
jako ekologická. V současné době se starají o 44 hektarů pozemků a chovají 110
kusů masných ovcí. Křížovi začali po zatravnění pozemků vysazovat keře a stromy
poskytující útočiště ptactvu a hmyzu a zároveň udržující vláhu. Dřeviny rovněž
poskytují stín zvířatům a chrání je před větrem. Manželé vysledovali trasu vody
tekoucí po pozemcích a umístili do ní vsakovací jámu. Při rychlém tání a
přívalových deštích se naplní vodou, a ta se pak pomalu vsakuje do půdy.
Ochranu půdy berou hospodáři velice vážně, ovce pasou na malých blocích a včas
je přehánějí, aby nedocházelo k nadměrnému spásání a poškození povrchu. Při
senoseči sekají na vysoko pro udržení vláhy a pro lepší pastevní podmínky.
Zároveň nechávají část luk neposečenou, čímž zachovávají prostor pro hmyz a
drobné obratlovce. Rodina se také snaží co nejvíce pomoci návratu sýčků do
zemědělské krajiny a instaluje na stromy v okrajových porostech budky pro sovy.
Šetrné hospodaření v souladu s místní krajinou a neotřelé přírodě blízké konání
oslovilo hodnotitelskou komisi, která udělila Ekofarmě Zelený kopec zlatou
medaili.
V obci
Koňákov je sídlo selské rodiny Kotajnych. Zaměření Farmy Koňákov (ASZ Nový
Jičín) podřídili Kotajní od počátku zdejším podmínkám – kopcovité krajině a
chladnějšímu klimatu. Rodina dnes obhospodařuje v režimu ekologického
zemědělství výměru přibližně 400 hektarů. Na farmě je až 320 kusů dobytka, z
toho 125 chovných krav. Dlouhodobou ideou farmy je přírodě blízké citlivé
hospodaření, proto se Kotajní například snaží dostat do půdy co nejvíce
organické hmoty. Hospodaří na malých půdních blocích, vysazují aleje stromů na
travinách a okrajích pozemků. Ochraňují zemědělskou půdu před zbytečnou
zástavbou a v maximální míře využívají pro vlastní spotřebu obnovitelné zdroje
energie, a to jak sluneční, tak větrnou, ale i biomasu a vyrobená energie je distribuována
do všech objektů farmy. Šetrný způsob hospodaření, podpora vzdělávání mladé
generace, ohleduplná krajinotvorba, ochrana půdy, využití obnovitelných zdrojů
energie a popularizace rodinných farem včetně podpory místního společenského
života – to jsou důvody, proč hodnotitelská komise udělila Farmě Koňákov rodiny
Kotajnych stříbrnou medaili.
Oceněné farmy
dokazují, že i v Česku existují inovativní a fascinující příklady dobré praxe,
které propojují ekonomický úspěch s posilováním odolné a zdravé krajiny.
Asociace soukromého zemědělství ČR by tímto chtěla poděkovat všem, kteří měli
odvahu a rozhodli se svou farmu představit komisi, a posléze i širší
veřejnosti. Dokazují tak totiž, že i v Česku, které se stále spoléhá spíše na
obří agroholdingy, existují sedláci schopní inovativních a jedinečných nápadů,
jež zároveň navazují na tradiční rodinné farmaření a jejichž činnost má svou
nepochybnou celospolečenskou hodnotu.
Mgr. Lukáš
Senft, mediální oddělení ASZ ČR
Redakce KIS, 24.01.2024