Za to, v jak špatném stavu jsou lesy a lesařina, můžou především škody zvěří a výběrová řízení, říká lesník Vladislav Ferkl
Tvrdí, že změna způsobů výběrových řízení v lesním hospodářství a odstranění neúměrných škod zvěří působených na lesních porostech jsou hlavními podmínkami pro úspěšné vyřešení problémů lesů a lesního hospodářství. Lidská kritéria pro obhospodařování lesů jsou v některých případech na hlavu postavená, říká lesník, který pěstuje les jinak.
Stojíme spolu s lesníkem Vladislavem Ferklem v lese na Klokočné a díváme se na houštinu mladých stromků různých druhů. Přijeli jsme, abychom se pokusili zachytit význam tohoto lesa pro české lesnictví. Klokočná je totiž jedním z prvních hospodářských lesů u nás, který využívá přírodě blízký výběrný způsob hospodaření. Po třicet let v něm nevznikla žádná holina a většina nových stromků roste v lese přímo ze semínek. A na lese je to vidět: les je „plný“, protože jsou tu stromy různě staré – od těch nejvyšších po ty středně vysoké až po semenáčky. Při chůzi lesem na pár těch nejmenších stromků zaručeně šlápnete – prostě se jim nedá vyhnout.
Vladislav Ferkl si tento les „vymyslel“ a uskutečnil. V lesnictví pracoval plných 70 let na různých pozicích od lesního dělníka přes ředitele lesního závodu. Z toho na Klokočné víc jak 30 let. Je to otec zakladatel Klokočné, a proto se na les díváme s ním.
Co by s touhle houštinou stromů dělali v jiném lese?
V normálním lese by hajný do takové houštiny poslal dělníka s pilou, aby jí prořezal na odpovídající vzdálenost stromků. Aby udělal probírku.
Ale my na Klokočné se snažíme, aby si příroda ty schopné jedince vybrala sama. Má k tomu daleko lepší předpoklady než člověk.
Redakce KIS, 19.12.2023