OECD doporučuje EU přeorientovat zemědělské dotace a soustředit se na výsledky

Autor: Julia Dahm | EURACTIV.com | Překlad: EURACTIV.cz

Evropská unie má sice v zemědělství a ekologii velké ambice, pokrok se ale v oblasti udržitelnosti zatím zadrhává. Upozorňuje na to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), podle které by měla EU provázat dotace s měřitelnými výsledky.

Říjnová studie OECD přichází se závěrem, že v uplynulém desetiletí se zemědělsko-potravinářský systém EU ukázal jako odolný vůči krizím a produktivita se nadále zvyšovala, avšak tento růst byl pomalejší než ve většině ostatních zemí OECD. Výsledky po stránce udržitelnosti jsou navíc smíšené.

„V mnoha zemích EU se snížila biologická rozmanitost, emise nadále rostou a tlak na vodu se nezmenšil,“ upozorňuje dokument.

Podle autorů se proces udržitelného růst v oblasti zemědělství pozastavil navzdory tomu, že EU vykazuje vysoké ambice a investuje značné prostředky.

Zemědělská politika EU má svou strategii pro biologickou rozmanitost a strategii Farm to Fork, tedy z Farmy na vidličku. Zpráva však varuje před „rozdílem mezi politickými ambicemi v oblasti environmentální udržitelnosti a pozorovatelnými výsledky“ a doporučuje opatření, která by měla úsilí EU zefektivnit.

Zemědělská politika více zaměřená na výsledky

Podle OECD má EU k dispozici především společnou zemědělskou politiku (SZP), skrze kterou může situaci změnit. Hlavním pilířem SZP jsou zemědělské dotace, které tvoří přibližně třetinu rozpočtu EU. Aby mohla SZP přispět ke změně, OECD doporučuje její zásadní „přeorientování“ a její pevnější svázání s prioritami.

V praxi to znamená, že větší část peněz by měla být věnována na „odměňování veřejných statků“, jako je ochrana životního prostředí a klimatu.

V současné době jde velká část prostředků SZP na tzv. přímé platby, se kterými je spojené plnění základních podmínek dobré zemědělské praxe, a vyplácejí se na základě výměry zemědělské půdy.

Zpráva uznává, že v posledních desetiletích bylo dosaženo „značného pokroku“ v cílenějším zaměření dotací v rámci SZP. Zároveň ale konstatuje, že „nejvíce deformující a potenciálně ekologicky nejškodlivější formy podpory“, jako jsou přímé platby, stále představují téměř čtvrtinu podpory producentům a měly by se dále omezovat.

Podpora příjmů pouze pro ty, kteří ji potřebují

Podobnou vizi budoucí SZP má i německá vláda, která rovněž počítá s odklonem od přímých plateb a přechodem na systém podpory pouze za plnění veřejných služeb.

Zpráva OECD nevyzývá k odklonu od role SZP jako podpory příjmů zemědělců. Vyzývá však k tomu, aby tato podpora byla poskytována cíleněji.

V prvním kroku to znamená, že by měly být jasně odděleny nástroje zaměřené na podporu příjmů a nástroje zaměřené na udržitelnost.

Opatření na podporu příjmů by se pak podle odborníků měla omezit na ty, kteří je skutečně potřebují. Za tímto účelem by EU měla prozkoumat, jak lépe zacílit finanční prostředky na zemědělské domácnosti s nízkými příjmy.

Kromě toho je podle OECD třeba více pracovat na tom, aby byly prostředky spravedlivě rozdělovány i v rámci zemědělských domácností, včetně rozdělení mezi muže a ženy v rodině.

Zaměření na inovace

Studie OECD se zaměřila také na podporu inovací v zemědělsko-potravinářském odvětví.

Zatímco EU po dlouhou dobu dosahovala růstu zemědělské produktivity prostřednictvím rostoucí intenzifikace zemědělství, zpráva uvádí, že to mělo škodlivé důsledky pro klima a životní prostředí.
Zde přicházejí na řadu inovace jako alternativní cesta ke zvýšení produktivity.

„Zelená proměna potravinových systémů EU vyžaduje transformaci, při níž inovace hrají rozhodující roli při zajišťování udržitelného růstu produktivity,“ zdůrazňuje studie.

Mezi doporučeními je lepší integrace výzkumných a inovačních politik s fondy SZP, přičemž členské státy by měly být povzbuzovány k tomu, aby „vytvářely své vlastní zemědělsko-potravinářské inovační strategie“.

Zpráva rovněž vyzývá k využití části prostředků SZP určených na udržitelnost na programy zvyšování kvalifikace a poradenské služby pro zemědělce.

„Vyvíjející se požadavky vyžadují nové dovednosti a schopnosti pracovníků v zemědělství, včetně digitálních dovedností, dovedností v oblasti environmentálního řízení a podnikatelských dovedností,“ zdůrazňuje zpráva.


Redakce KIS, 16.11.2023

          zpět...