Seriál biosecurity začíná

V České republice se opět šíří africký mor prasat - naštěstí jen u divočáků. Jedinou ochranou proti němu je biosecurity. Aby zůstal i nadále jen mezi černou zvěří je třeba chovy ochránit před zavlečením a ačkoli nad slovem biosecurity mnoho z Vás mávne rukou a řekne "to je jasný, to děláme", stojí za to chov projít a přesvědčit se. Funkční biosecurity se skládá z mnoha drobných opatření a protože se obvykle nic nestane, když některé z nich jednou vynecháte, má tendenci k postupné erozi.

Biosecurity samozřejmě také není univerzální. Jiná a mnohem přísnější pravidla platí u celých chovů se stovkami a tisíci zvířat a jiná u malých nebo záhumenkových chovů. Byl by ale omyl se domnívat, že se jich biosecurity netýká. Alespoň základní ochranu chovu by měl zajistit každý chovatel. Vedle AMP se běžně vyskytují i další nemoci, které mohou i pro drobnochovatele znamenat konec chovu.

Seriál si neklade za cíl být učebnicí biosecurity. Takových existuje několik, ale měl by poukázat na ta nejdůležitější místa, která mohou vést k proniknutí nemoci, a nemusí to být zrovna jen AMP, do chovu. Zároveň by měla přimět majitele nebo zootechniky, aby se postupně nad jednotlivými oblastmi zamysleli a pokusili se setřást z očí provozní slepotu.

SCHP

Biosecurity I - Oplocení

Seriál o ochraně chovu samozřejmě není možné začít jinak, než oplocením. Obzvlášť v ochraně před nemocemi zavlečenými divokou zvěří je to bod číslo jedna. Je celkem samozřejmé, že by chov měl být oplocen a plot by měl být funkční a neporušený. Tam, kde jsou zvířata ve výbězích, musí být plot dokonce dvojitý, aby zabránil v kontaktu s divokými zvířaty. To je asi každému jasné. Jenže v každém plotu jsou však otvory - tedy předpokládejme, že jen ty úmyslné - vjezdy a vstupy. Chov musí fungovat: musí přicházet personál, nakoupený materiál, přijíždět služby. A právě to je častý zdroj nákaz. Pokud je brána neustále dokořán, je vám málo platný i ten nejdokonalejší plot.

Proto je třeba tahle místa ošetřit. Brána pro vjezd by se měla otevírat jen pokud skutečně nějaké vozidlo zajíždí do chovu a jinak by měla být zavřená. U větších chovů doporučujeme, aby byl vjezd vybaven dezinfekční branou, v případě menších alespoň dezinfekčním brodem nebo matracemi. Totéž platí i pro osobní vstup - dezinfekční rohož a vybavení návštěvníků ochranným oděvem je minimem pro malé chovy. U větších by měla být samozřejmostí celá hygienická smyčka. Nejdůležitějším pravidlem by ale mělo být, že do chovu vstupují a zajiždějí jen ti, kdo jsou tam nutně třeba.

Oplocení se zdá být triviální a jasnou záležitostí. Fungují ale vstupy a vjezdy skutečně tak, jak mají u každého vozidla a osoby? Výjimky jsou nepřípustné i kdyby šlo o samotného generálního ředitele podniku. Doplňuje a mění se dezinfekce? Má správnou koncentraci? To je mnoho drobností, které je třeba pravidelně a důsledně kontrolovat.

          zpět...