Invazní sršeň nemá přirozeného nepřítele. Pomoci musí člověk

Bez silných přirozených nepřátel musíme jednat sami

Spoléhat se na „přírodní rovnováhu“ se v tomto případě tedy nevyplatí. „Přestože bychom si asi všichni přáli, aby se objevil i silný přirozený regulátor, realita je jiná. Sršeň asijský se zřejmě stane běžnou součástí naší přírody – podobně jako kdysi mandelinka bramborová – a jeho regulace bude záviset především na lidské aktivitě,“ říká Kamil Holý a doporučuje: „Nejúčinnější zůstává monitoring a likvidace hnízd co nejdříve po jejich založení. Ideální je zachytit královny ještě před založením hnízda – pomocí speciálních lapáků a pastí či sledováním letu dělnic zpět do hnízda.“

Byly sestrojeny desítky různých modifikací pastí a otestovány stovky potravních lákadel. Například v Regionálním Technologickém Institutu plzeňské strojní fakulty vyvinuli a vyrobili plastovou past na sršně asijského, do které se umístí sladká šťáva, bílé víno či pivo. Návnada se zakryje, aby se předešlo trýznivému topení hmyzu. Sršni se dostanou dovnitř pasti, ale na rozdíl od drobnějšího hmyzu už ne ven. V loňském roce jich desítky byly rozmístěny kolem dálnice D5.

Nezasahujte sami

Odborníci opět s jarem oslovují veřejnost, aby vypomohla s monitoringem výskytu nezvaného hosta a včasným záchytem kolonie.  Od sršně obecného se ten asijský liší tmavším tělem a žlutě zbarvenými konci končetin. Lidé by však hnízda neměli sami likvidovat a vyhýbat by se měli i blízkému kontaktu.

„Jed sršně asijského není výrazně silnější než u sršně obecného, avšak kvůli větším koloniím a častějším hnízdům v blízkosti lidských obydlí může představovat vyšší riziko. Asijský druh není ani přirozeně agresivnější, ale je více teritoriální a útočí při pocitu ohrožení hnízda. Pro zdravého člověka není bodnutí většinou nebezpečné, alergici však mohou být ohroženi stejně jako u jiných druhů,“ upozornil Kamil Holý.

A co by tedy člověk měl udělat, když spatří sršně asijského, případně rovnou hnízdo? Důležité je zaznamenat přesnou polohu hnízda nebo sršně, vyfotit a zaslat upozornění přes aplikaci pro mobilní telefony s názvem Nahlaš sršeň nebo na email invaznidruhy@aopk.gov.cz. Anebo na další kontaktní weby, kde odborníci ze zaslané fotografie potvrdí správnost určení druhu. „Sršni asijští jsou zbarvením i velikostí podobní dalším neškodným nebo dokonce vzácným druhům hmyzu, které může necvičené oko snadno zaměnit. Při potvrzení přítomnosti invazního sršně vás příslušní pracovníci kontaktují a zajistí odbornou likvidaci hnízda i monitoring okolí, zda není na lokalitě více hnízd,“ uzavírá entomolog Holý.

Sršeň asijský (Vespa velutina)

Původ: Jihovýchodní Asie

První výskyt v Evropě: 2004, východně od francouzského Bordeaux

Výskyt v Česku: První potvrzený nález v roce 2023, Plzeň.

Poslední zaznamenaný záchyt: srpen 2024, Opavsko.

Rychlost šíření: ≈ 100 km za rok přirozeně, více s pomocí lidské dopravy

Doporučení odborníků:

Včasná detekce a likvidace hnízd

Spolupráce veřejnosti na monitoringu

Nevyužívat neselektivní pasti, které škodí i jiným druhům

Kontakt pro média

Ing. Kamil Holý, Ph.D.

CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i.)

tým integrované ochrany zemědělských plodin proti škůdcům

e-mail: kamil.holy@carc.cz

          zpět...