Ochrana stád před nákazou je společnou prioritou

Český svaz chovatelů masného skotu (ČSCHMS) zaslal na začátku dubna otevřený dopis ministru zemědělství, ve kterém apeluje na rychlá opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) na území České republiky. Likvidace celých chovů, jejichž plná obnova zabere několik let, by znamenala nejen ekonomické ztráty a výrazné zdražení masných a mléčných produktů. Vybíjení stád je také v ostrém kontrastu s přístupem farmářů i chovatelů k hospodářským zvířatům v pastevním chovu. ASZ ČR stanovisko vyjádřené v dopisu podporuje a se zástupci ČSCHMS se po aktuálním společném jednání shoduje nejen v názoru na opatření proti šíření SLAK, ale i v dalších odborných tématech.

Největší zodpovědnost za zabezpečení hospodářství a zamezení zavlečení nákazy slintavkou a kulhavkou leží ve finále na konkrétních jednotlivých chovatelích. Chovatelé masného skotu a soukromí zemědělci s chovy vnímavých zvířat prosazují své zájmy na ochraně stád před nákazou a hrozbou jejich vybíjení prostřednictvím silných profesních organizací jak uvnitř chovů, kde by se prokázala nákaza, tak i v ochranném tříkilometrovém pásmu. Zástupci Českého svazu chovatelů masného skotu diskutovali počátkem dubna s členy Předsednictva ASZ ČR možnosti užší spolupráce, která by jejich pozici ještě posílila. V souvislosti s aktuálním rizikem zavlečení nákazy SLAK postupují obě organizace ve shodě, čemuž odpovídají i veřejná vyjádření jejich zástupců. ASZ ČR podpořila stanovisko ČSCHMS v otevřeném dopise ministru zemědělství ze začátku dubna, ve kterém apeluje na rychlá opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) na území České republiky.

Klíčovým tématem pro chovatele masného skotu i pro soukromé zemědělce je v současné době riziko plošného vybíjení celých stád včetně těch, která mají nenahraditelnou zejména genetickou hodnotu, v případě zavlečení SLAK do ČR. Zástupci ASZ ČR i ČSCHMS plně respektují pokyny příslušných státních institucí, avšak shodují se na potřebě hledat ještě další nová a méně plošná řešení, která by vycházela z konkrétních rizik v konkrétních podmínkách a konkrétních ochranných pásmech, jako například přísná vícestupňová izolace chovu v případě výskytu SLAK, aby se nemohla dále šířit, a léčebná podpora zvířat. Podle aktuálních poznatků o přenosu SLAK mezi zvířaty představuje například pastevní chov masného skotu při dodržení zásad izolace od lidí a dalších zvířat podstatně menší riziko než třeba stájový chov dojnic. Také proto by se podle zástupců chovatelů v povinném tříkilometrovém ochranném pásmu nemusela všechna i dosud nenakažená stáda vybíjet, ale stačila by karanténní opatření s průběžnými odběry vzorků u sledovaných zvířat v těchto zatím nenakažených chovech. Každopádně je určitě na místě diskuse s chovatelskou obcí směřující k hledání dalších možných řešení, která fungují v jiných zemích i mimo EU. Tento požadavek je také obsahem dalšího společného dopisu předsedů ASZ ČR a ČSCHMS.

Spolupráce s ČSCHMS přináší především rodinným farmám také možnost využití odborného zázemí. Zástupci ASZ ČR a ČSCHMS si vzájemně potvrdili obdobný postoj k tématu welfare zvířat. Potvrdili si také, že v otázce ochrany před nákazou představuje pro chovatele prioritu záchrana zvířete, nikoli jen otázka vlastních ekonomických zájmů. Chovatelé často nevnímají svá zvířata jako pouhé stroje na produkci, ale jako součást rodiny. Mnohdy jde také o zvířata významné šlechtitelské hodnoty.

Zástupci ASZ ČR a ČSCHMS se shodli také na přínosu pastevního chovu skotu pro ochranu půdy, krajiny a klimatu. Hospodaření na trvalých travních porostech přispívá podle výzkumu České zemědělské univerzity a Výzkumného ústavu živočišné výroby k fixaci uhlíku a k pozitivní bilanci půdy z hlediska organické hmoty.

Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR

          zpět...