V Zemědělském družstvu Unčovice se snoubí tradice a pokrok. Jezdí tu i traktor bez řidiče
zdroj: https://www.olomouc.cz/zpravy/clanek/V-Zemedelskem-druzstvu-Uncovice-se-snoubi-tradice-a-supermoderni-inovace-Jezdi-tu-i-traktor-bez-ridice-37718?fbclid=IwY2xjawIv-bxleHRuA2FlbQIxMQABHWY4yMEaz9VhQ-WzVOzgFNCPJTBfxFz4zzp87RoM7yU5Iyqe8ftT3anNZg_aem_PUxKGjAX4YUsowFAzhV6nQ&sfnsn=wa
Obhospodařují sedm tisíc hektarů půdy, mají jedno z největších stád skotu v regionu, chovají prasata a už druhým rokem provozují i prodejnu, kde si můžete koupit potraviny z vlastní produkce. Zemědělské družstvo Unčovice navazuje na sedlácké tradice, přitom ale používá nejmodernější technologie jako třeba traktor bez řidiče; chystá se stavět i robotický kravín. Na žádné "takhle se to dělalo vždycky" se tu nehraje. Pozoruhodný podnik v každém směru představujeme v dalším dílu seriálu Liga úspěšných, ve kterém společně s Okresní hospodářskou komorou píšeme o firmách z regionu, o nichž by se mělo vědět a mluvit.
Co nejkratší dodavatelské řetězce, udržitelnost, úcta k půdě, krajině i zvířatům. A vědomí, že tohle všechno jednou předáme dál. Zemědělské družstvo Unčovice je na hony vzdáleno „agrobaronství“ obřích podniků, a když tam přijedete, dýchne na vás okamžitě rodinná atmosféra. „Naši lidé vesměs pocházejí odsud, pracují tu často celé rodiny. Ostatně i já jsem místní, ve firmě je se mnou manžel, sestřenice… Takže označení rodinný podnik je víc než na místě,“ říká předsedkyně představenstva Milada Rašková Měsícová. Družstevníci jsou z velké části potomci původních sedláků. „Moji prarodiče museli komunistům odvádět svoje krávy a koně, nakonec jim sebrali úplně všechno a oni celý život pracovali na podřadných pozicích. Po revoluci stát naší rodině pozemky vrátil a stali jsme se tak členy družstva,“ vypráví Rašková Měsícová. A podobný příběh je tu častý. „Půdu jsme tak sice dostali zpět, ale v družstvu dál zůstávaly socialistické návyky. Já tu vyrůstala, měla jsem k zemědělství vztah a v určitou dobu jsem se rozhodla - i když jsem vystudovala ekonomiku - že začnu pracovat v družstvu. Nechtěla jsem ho nechat nějakým pohrobkům komunistů a došlo mi, že změnit to může jenom mladá generace. Tak jsem tu výzvu přijala a pracuji zde již více než dvacet let “ vzpomíná Rašková Měsícová.
Dnes řídí prosperující podnik, který hospodaří na sedmi tisících hektarech půdy. A zaměřuje se nejen na pěstování plodin, ale i na chov mléčného skotu a prasat. Díky tomu si vypěstuje vlastní píci, zvířata zase produkují kvalitní hnojivo. „Od vzniku zemědělství nikdo nic lepšího nevymyslel, než kombinaci rostlinné a živočišné výroby. Díky zvířatům vracíme organiku do půdy. Máme také daleko širší osevní postup, nepěstujeme jen tři komerční plodiny. Když na našem poli rýpnete do země, je živá. V každé hroudě narazíte na žížalu,“ vysvětluje Rašková Měsícová. Družstvo také ve velkém využívá sluneční energii a sbírá dešťovou vodu. Tu používá třeba do systémů čističek vzduchu ve vepřínech, které tak nesmrdí a mohou klidně stát v obci. „Špinavá voda skončí na poli, kejda také a všechno je zpátky v přírodě,“ usmívá se Rašková Měsícová. A nevyužitý biologický materiál se využije v bioplynové stanici. Družstvo ji postavilo u kravína v Příkazích a vyrobeným teplem zásobuje nejen vlastní budovy, ale také obecní úřad, školu nebo místní Záložnu.
Na polích kolem Unčovic pěstuje družstvo nejen pšenici, kukuřici a řepku, ale také vojtěšku, sóju a hlavně tradiční cukrovou řepu, kterou podnik dodává do místních cukrovarů. A také ječmen, ze kterého se vyrábí slad pro moravské pivovary. „Pěstujeme také hrášek, hořčici a kopr pro litovelskou Alibonu,“ dodává Rašková Měsícová.
Unčovické družstvo si před časem otevřelo ve vesnici i prodejnu. „Rozhodli jsme se, že se pustíme do vlastní výroby. To nejlepší, co můžeme udělat pro planetu, je vyrábět si všechno na místě, ne že budeme přes půl světa vozit potraviny a maso,“ míní Rašková Měsícová. Družstvo se tak rozhodlo zpracovat si své vepřové maso. „Dnes si tak v prodejně můžete koupit maso i naše řeznické výrobky: tlačenky, špekáčky, šunku, sekanou, ale i produkci mnoha dalších podniků a farmářů z okolí a další sortiment,“ popisuje Rašková Měsícová. A přestože Unčovice patří k největším producentům mléka v regionu, do vlastní mlékárenské výroby se družstvo pouštět nechtělo. „Tím už se v okolí zabývá mnoho malých i větších podniků a zbytečně bychom kazili trh. Naopak maso si tu nikdo sám nezpracovává. A jezdí si pro něj zákazníci i z docela velké dálky. Je to něco úplně jiného než maso ze supermarketu. A přitom držíme ceny na normální úrovni. U nás neplatí, že farmářské rovná se drahé,“ vyzdvihuje Rašková Měsícová a doplňuje, že družstvo pro obchod pěstuje i vlastní brambory.
Jak už bylo řečeno, v družstvu panuje rodinná atmosféra: „Všichni se dobře známe, jsme nejen kolegové, ale i sousedi, naše rodiny jsou propojené. Běžně spolu trávíme i volný čas, jezdíme spolu na dovolené… I díky tomu nemáme moc velkou fluktuaci. A spousta zaměstnanců u nás stráví celý svůj pracovní život, jsou tu lidé, které tu máme přes čtyřicet let…“ Navzdory tomu ale v družstvu rozhodně nejsou konzervativní. „Ve vedení je nás sedm a vesměs jsou to mladší lidé. Díky tomu se neuzavíráme do nějakého zacyklení ve stylu ‚takhle se to dělalo vždycky‘, ale hledáme nové cesty, nové možnosti, nové technologie, které nám zpříjemní a usnadní práci,“ líčí Rašková Měsícová. Na poli tak můžete potkat autonomní traktor, v kravínech jezdí roboti… „Je to zatím v plenkách, ale samozřejmě, že tohle je budoucnost. Navzdory tomu, co jsem říkala o našem družstvu, je v zemědělství v Evropě stále méně lidí. Takže se hledají způsoby, jak zefektivnit práci a část jí nechat dělat specializované stroje. A pokrok je obrovský. To, co by nám před pěti lety připadalo jako sci-fi, je dnes běžná praxe,“ popisuje Rašková Měsícová a dodává, že například zmiňovaný autonomní traktor dokáže aplikovat postřik na každou rostlinu zvlášť. „A to jak hnojivo, tak třeba přípravek na hubení plevele. Ušetří se tím nesmírné množství surovin a je to velice efektivní a zároveň šetrné k půdě.“
Skutečného sci-fi se podle Milady Raškové Měsícové dočkáme už v horizontu několika málo let. Družstvo totiž plánuje vybudovat plně robotický kravín. „Úklid, dojení, krmení, všechno bude automatické. Zvířata tak budou v daleko větším klidu a současně tím výrazně uspoříme lidskou sílu,“ konstatuje Rašková Měsícová.Právě komfort zvířat je dalším důležitým kritériem, kterým se tu řídí. „Chováme holštýnský skot, který si příliš nepotrpí na nějakou pastvu venku, ale vyžaduje kryté a pohodlné stáje. A ty našim kravám dopřáváme. Mají prostorné kóje, dostatek krmiva, meteostanice řídí cirkulaci vzduchu i množství světla… A díky nejrůznějším elektronickým systémům víme o každé krávě všechno. Přestože jich máme přes tisíc, každá má individuální péči. Jakýkoliv problém ihned řešíme,“ zdůrazňuje Rašková Měsícová. Pohodlí dobytka je podle ní nejen věcí etiky, ale i ekonomiky. „Jenom spokojené zvíře vám vytvoří kvalitní hodnotu. Hodně se mluví o tom, že zvířata ve velkochovech trpí. Neříkám, že se to někde neděje, ale u nás rozhodně ne. Nestrpím žádné týrání zvířat a jakýkoli exces znamená automaticky vyhazov,“ ubezpečuje Rašková Měsícová.
Družstvo je součástí života celého mikroregionu. „Spolupracujeme s obcemi, podporujeme jejich aktivity, například přispíváme na stavbu či opravy sportovišť, na činnost spolků. Přispíváme i na různé turnaje a plesy a také sami aktivně pořádáme akce, jako například adventní setkání. Žijeme tady a je pro nás důležité, aby ten region neztratil ducha. Aby vesnice nebyla jen místem, kde bydlíte,“ zdůrazňuje Rašková Měsícová. Ve spolupráci s obcemi družstvo také sází stromy nebo udržuje biopásy mezi poli. „A řešíme i obnovu mokřadů,“ dodává Rašková Měsícová závěrem.
Autor článkuJan Procházkaprochazka@olomouc.cz
Redakce KIS, 26.02.2025


