Proč zemědělci odmítají smlouvu se zeměmi Mercosur 2
Antimikrobiální rezistence (AMR) je jedním z obrovských problémů dneška, o kterém se ale zatím tolik nemluví. Přitom kvůli tomu, že stále více bakterií je odolných vůči antiotikům, umírá stále více lidí. Nejsem na to odborník, ale nedávno jsem četl, že odolné bakterie každoročně zabijí více než milion lidí a že do roku 2050 by na celém světě mohlo zemřít cca 40 milionů lidí na infekce způsobné rezistentními bakteriemi. Nejde jenom o antibiotika podávaná lidem. Velké množství antibiotik se dnes používá také v zemědělství u hospodářských zvířat a to této rezistenci přispívá. Proto je snižování v jejich spotřeby v zemědělství důležité, a naši zemědělci tomu věnují velkou pozornost.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nedávno zveřejnily svou čtvrtou společnou zprávu , o spotřebě antimikrobiálních látek a rezistenci bakterií u lidí a zvířat určených k produkci potravin v Evropě za období 2019-2021. Odborníci těchto agentur ve zprávě uvádějí, že v letech 2014 - 2021 se průměrná celková spotřeba antimikrobiálních určených k produkci potravin snížila o 44 %, zatímco u lidí zůstala relativně stabilní. Ze zprávy vyplývá, že spotřeba antibiotik je v EU již řadu let vyšší u lidí než u zvířat.
Podle zprávy European Surveillance of Veterinary Antimicrobial Consumption (ESVAC) z roku 2022 činil souhrnný prodej za 27 členských států EU 84,8 mg/PCU, což odpovídá snížení o 33,5 mg/PCU (28,3 %) ve srovnání s referenční hodnotou z roku 2018.
Čeští zemědělci jdou ale ještě dál. V období 2008 – 2018 snížili spotřebu antibiotik u hospodářských zvířat v ČR o polovinu a za posledních 5 let ještě o dalších 26%. Pravidla pro použití antibiotik v našem zemědělství je stejná, jako u lidí. Předepsat je může pouze veterinární lékař a aplikovat je může pouze zaškolený zemědělec. Vše musí být evidováno a od roku 2023 Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv ve spolupráci s distributory léčiv, veterinárními lékaři a zemědělci tento monitoring ještě zpřísnili. Používání růstových hormonů je v EU v zemědělství zcela zakázáno.
Pro naše zemědělce snižování spotřeby antibiotik to znamená především zlepšit prostředí (větší, světlejší, vzdušnější stáje, s větším prostorem, volným pohybem, kontinuální přístup ke krmení a vodě, neustálé sledování zdravotního stavu zvířat pomocí senzorů, kvalitní krmení atd.) pro zvířata takovým způsobem, aby byla zvířata co nejméně nemocná. Zdravá zvířata se nemusí léčit a také mají vyšší užitkovost, což se projevuje i v ekonomice chovů. Stojí to ale nemalé finanční prostředky na investice v celé vertikále, od výroby krmiv až po vlastní chovy.
A proč o tom píšu?
Zbytek článku najdete na:
Redakce KIS, 25.02.2025


