Čtyři priority evropské Vize pro zemědělství: Odolné, konkurenceschopné, férové a šetrné k přírodě
Evropská komise (EK) zveřejnila svou Vizi pro zemědělství do
roku 2040. Tento plán předestřel budoucí směřování Společné zemědělské politiky
(SZP). Podle něj bude Evropská unie (EU) usilovat třeba i o omezení dovozu
zemědělských produktů, které nesplňují stejné ekologické normy jako ty, které
pocházejí ze zemí sedmadvacítky. Soustředit se má také na omezení byrokracie a
regulací a celkové zjednodušení. Největší změnou oproti současným pravidlům by
ale mělo být, že země dostanou peníze pouze v případě, že provedou požadované
reformy.
Hlavní priority mají být čtyři: Zemědělství jako atraktivní
odvětví, Zemědělství jako konkurenceschopný a odolný sektor, Zemědělství jako
odvětví připravené pro budoucnost a Spravedlivé životní a pracovní podmínky ve
venkovských oblastech. Co přesně se pod těmito kategoriemi skrývá?
Budování atraktivního sektoru s férovými příjmy a novými
příležitostmi
Tento bod se soustředí na několik klíčových výzev, se
kterými se sektor potýká – mezi nimi třeba na nízké příjmy farmářů (v roce 2023
se pohybovaly na úrovni jen asi 60 procent průměrného platu), stárnoucí
populaci farmářů (jen 12 procent evropských farmářů je mladších 40 let),
administrativní zátěž a nejistou budoucnost odvětví.
Ve snaze řešit tyto problémy se EU chce soustředit třeba na
boj proti neférovým obchodním praktikám, jako je prodej za ceny pod výrobními
náklady nebo dominantní postavení zpracovatelů a maloobchodu. V tomto bodu chce
také usilovat o lepší distribuci podpory. Ta by měla mířit především na aktivní
farmáře a malé a střední podniky. V rámci vytváření nových příležitostí by mělo
dojít také k posílení příjmů z ekosystémových služeb.
Konkurenční a odolný sektor vůči globálním výzvám
V druhém bodě se EK věnuje výzvám, kterým zemědělci čelí v
kontextu globalizovaného trhu a omezit závislost na dovozu klíčových surovin -
například hnojiv nebo energií. EU se chce také lépe připravit na geopolitickou
nestabilitu a možné obchodní překážky související s politickým vývojem
posledních měsíců, mimo jiné třeba kvůli znovuzvolení Donalda Trumpa americkým
prezidentem.
Evropská komise proto navrhuje podporu produkce, která sníží
závislost na dovozu hnojiv. Tlačit ale chce také na zajištění férové konkurence
na základě recipročních principů, podle kterých budou omezení platící pro
evropské farmáře platit také pro plodiny dovážené ze zemí mimo EU. To se týká
především využívání pesticidů. Pracovat bude ale také na posílení obchodní
diplomacie a vyjednávání lepšího přístupu evropských produktů na globální trhy.
Odolné zemědělství šetrné k přírodě
Farmáři se ale kromě geopolitických výzev musí potýkat také
s následky klimatické změny (suchem, povodněmi, degradací půdy), a s tím
související potřebou snižovat emise skleníkových plynů. V rámci ekologizace se
vynořuje rovněž problém s omezenou dostupností alternativ k pesticidům a
chemickým hnojivům.
SZP by se proto měla do budoucna více zaměřit třeba na
podporu uhlíkového, regenerativního nebo precizního zemědělství. K řešení
problémů vyvstávajících s přechodem na šetrnější způsoby ochrany plodin a
hnojení by zase měly přispět urychlené schvalovací procesy ekologických
alternativ.
Podpora venkovských oblastí a lepších pracovních podmínek
SZP bude muset do budoucna zohlednit také odliv lidí z
venkovských oblastí a stárnutí populace, tedy trendy, které vedou k úbytku
pracovní síly v zemědělství. Těmto výzvám chce EU čelit zvýšením ochrany práv
farmářů a řešením jejich sociálních problémů (včetně podpory duševního zdraví).
Rovněž se chce věnovat i podpoře žen v zemědělství, které jsou v sektoru
zastoupeny jen marginálně. Za tímto účelem by měla vzniknout platforma Women in
Farming (Ženy v zemědělství). Větší pozornosti by se mělo dostat také podpoře
lokální produkce a zkracování dodavatelských řetězců. V neposlední řadě by tato
témata měla být reflektována také v rámci vzdělávání, například skrze programy
o výživě a potravinové gramotnosti.
Hlavní kancelář ASZ ČR
Redakce KIS, 22.02.2025