ASZ ČR navrhuje uznávání praxe jako náhrady za zemědělské kurzy
Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) se obrátila na
minstra zemědělství Marka Výborného v otázce aktuálně projednávaných postupů
pro posuzování zemědělské kvalifikace. Předseda Jaroslav Šebek ho v dopise
vyzval, aby byla praxe uznávána jako náhrada za časově náročné a často zbytečné
kurzy. Toto nastavení by totiž usnadnilo situaci především na rodinných
farmách, kde se znalosti předávají z generace na generaci. Upozornil také na
další problémy s uznáváním zemědělského vzdělání.
„To se týká zejména potomků zemědělských podnikatelů, kteří
vyrůstají na farmě a zemědělství tak mají osvojené zcela přirozeně,“ píše Šebek
v dopise. Připomněl, že tito mladí lidé
často volí pro své vzdělávání obory, které jim mohou být v zemědělském
podnikání větším přínosem než studium zemědělství, které znají velmi dobře z
praxe. Nemají tak možnost získat formální uznání zemědělské kvalifikace a jsou
nuceni navštěvovat kurz, který pro ně velmi často nemá žádný přínos.
ASZ ČR v dopise navrhla konkrétní podmínky uznávání
kvalifikace, které platí například v sousedním Německu. Nárok na ni by tak měl
kdokoliv, kdo může prokázat minimálně dvouletou praxi v rozsahu 15 hodin týdně.
Navrhla rovněž tři varianty doložení této praxe. Získat by ji tak mohl člen
rodinného podniku s povinným zdravotním pojištěním, akcionář zemědělského
podniku se smlouvou nebo zaměstnanec s pracovní smlouvou s pravidelnou pracovní
dobou.
Šebek také upozornil, že začínající zemědělci často narážejí
na to, že jim není uznáno absolvování zemědělského nebo příbuzného oboru,
protože daný obor byl mezitím přejmenován a není veden v relevantním seznamu.
Žadatel o uznávání kvalifikace pak musí složitě dokládat obsah vystudovaného
oboru, navíc s nejistým výsledkem.
Podobně také dochází k problémům s uznáváním dalších
příbuzných oborů. Příkladem je například bakalářský program Ochrana životního
prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Ten na seznamu chybí i
navzdory tomu, že je svou náplní téměř totožný s programem Ochrana krajiny a
využívání přírodních zdrojů na České zemědělské univerzitě (ČZU), který uznáván
je. Obor navíc z velké části dokonce vyučují pedagogové ČZU.
Dopis zmiňuje také složité, zdlouhavé a finančně nákladné
uznávání diplomů ze studia v zahraničí. Tento proces je v praxi nevyhovující.
„Členové ASZ ČR se setkávají i s absurdními případy, kdy jim jako jednodušší a
rychlejší řešení bylo doporučeno absolvovat 300hodinový vzdělávací kurz,“
zmiňuje Šebek v dopise.
David Krkoška, mediální oddělení ASZ ČR
Redakce KIS, 15.11.2024