Škrtání dotací je nic proti tomu, co se tu děje kvůli Ukrajině, říká velkofarmář
Jablka nevydělávají, Úsovsko likviduje ovocné sady. Věří
mléku a větrníkům. Na snímku exministr Jiří Milek.
Pokud bude Německo a Polsko našim největším konkurentům
dotovat modernizace, tak my to tady pak zavřeme, říká v rozhovoru pro SZ Byznys
jeden z největších tuzemských zemědělců Jiří Milek.
Na Šumpersku zaměstnává podnik Úsovsko sedm set lidí a je
dobře známou firmou. V celé zemi si jméno prošlapal díky müsli tyčinkám Fit a
také aktivitám jejího největšího akcionáře Jiřího Milka, který byl v roce 2018
ministrem zemědělství.
Podnik s téměř 15 tisíci hektary zemědělské půdy vyrostl na
torzu JZD Úsovsko, kde Milek už před revolucí chvíli pracoval. Tehdejší
třicátník se se svým otcem a dalšími akcionáři rozhodl skupovat zemědělské
pozemky nabyté v restitucích od lidí, kteří nechtěli hospodařit. Z firmy ze
Šumperska se postupně stal jeden z největších agrokomplexů v Česku.
Cestu si našel i do Ruska, na Ukrajinu a Běloruska. Ze všech
zemí se už stáhl a pro své „Fitky“, jak se začalo v Rusku říkat müsli tyčinkám,
a také čističky odpadních vod, hledá odbytiště jinde. Na Západ jsou ale podle
něj dveře zavřené.
Jak to dopadne, když umělá inteligence a děti tvoří pohádky?
„Tam se Češi dostanou jen omezeně, například skrze privátní
značky, aby se nevidělo, kde je to vyrobeno, anebo s výrobky z české fabriky,
kterou ale vlastní zahraniční firma,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Milek,
který má v Úsovsku největší podíl akcií – přes dvacet procent.
Příjmy má holding nejen ze zemědělství, potravinářství a
průmyslu, ale také energetiky, kde chce investovat stamiliony korun do výstavby
větrných elektráren a fotovoltaiky. Více čtěte zde.
Ministr Marek Výborný řekl, že podniky, které jsou
dlouhodobě ziskové, nepotřebují státní investiční dotace. Souhlasíte?
To je úplná pravda, ale nesmí žít na křivém jednotném trhu
EU. Všichni by museli mít stejné podmínky, i v Německu. Zrušil se dotační titul
pro potravináře, ale nesmí se potom dotovat Němci a Poláci coby naši největší
konkurenti. Pokud budou dotovat modernizace, my to tady zavřeme. My budeme
zpomalovat, oni pojedou raketově nahoru.
Dejte srovnání této nerovnováhy v dotacích.
Nemám po ruce čísla. Německá skupina Tönnies, která je
největším zpracovatelem masa v Německu, postavila jatka, která poráží 125 tisíc
kusů prasat týdně. Toto je oligopol. Největší jatka v tuzemsku poráží 3500 kusů
týdně. Majitel Madety Milan Teplý, o kterém jsem si teď v novinách přečetl,
jaký je to lump, zpracuje kolem 950 000 litrů mléka denně. Německá mlékárna
Goldsteig zpracuje kolem čtyř milionů litrů, největší mlékárna Müller okolo
šesti milionů litrů denně.
Chcete říct, že naše velké podniky jsou ve skutečnosti malé?
V evropském měřítku jsou prťavé a nikdy nebudou generovat
velké zisky, aby modernizovaly azároveň držely krok s Evropou. Takže my to tady
pak zavřeme.
Podle vás jsou německé podniky dotované víc?
Bezpochyby. Německý kancléř Olaf Scholz ohlásil, že nasypou
do průmyslu asi 200 miliard eur. Nezáleží na tom, jestli podpoří energie nebo
něco jiného. Zpátky k tématu. To, co říká pan ministr, je pravda, ale jen ve
chvíli, kdy budou rovné podmínky. A v Evropě je stoprocentně rovné nemáme.
Neměly by se tedy víc podporovat malé zemědělské podniky?
Nikdo z nás velkých neříká, aby malí neměli vyšší dotace,
ale redistribuce 23 procent je ústřel. (Poznámka redakce: Princip
redistributivní platby změnil výplatu plateb na plochu tak, že se 23 procent
vezme z obálky přímých plateb všem a peníze se rozdělí na prvních 150 hektarů.
Malí si polepší, velcí pohorší.)
Ale čeští zemědělci zase dostávají jiné dotace, které v
zahraničí nemají. Aby se vyrovnaly síly, musely by se tedy zrušit také
mimořádné národní dotace. Češi dotují třeba chmel, brambory i prasata.
V národních dotacích je nepořádek. Mimořádné dotace se v
některé zemi vyplácejí, v jiné ne. Podpory se schovávaly třeba do různých
dotací na životní prostředí. Svého času brali Rakušané dotaci za to, že prase,
které jde na jatka, je umyté.
Podívejte se: Seznam Zprávy sestavily žebříček 100
nejhodnotnějších českých firem. Kliknutím na řádek v tabulce nebo na
interaktivní grafiku je možné zjistit další podrobnosti o umístěné společnosti.
Jak se dařilo v posledních letech českému zemědělství?
Minulý rok byl velmi ziskový, vidět to bylo i na ziscích firem.
Absolutně nejlépe se dařilo těm, kteří zrušili živočišnou
výrobu, nedělali ovoce, zeleninu a živila je jen rostlinná výroba. Těm se
dařilo jak hrom, protože komodity byly slušně placené, nepotřebovali lidi, na
jaře zaseli a v létě sklidili. To jsou nejjednodušší peníze. Ten, kdo měl
živočišnou výrobu, tak na ní léta zpět permanentně prodělával.
Náš podnik byl svého času největší podnik s ovocnými sady.
Ve své slávě jich měl 300 hektarů. Teď sady rušíme, protože Evropa nesmyslně
dotovala nadvýrobu v Polsku, která se vyvážela především do východního bloku na
Ukrajinu, do Běloruska, Ruska apod. Při covidovém embargu to nebylo možné a
jablek tady byl obrovský nadbytek. Polsko dlouhodobě vyrábělo až 5,5 milionu
tun jablek, ale spotřebovalo jen 700 tisíc tun. Teď Poláci nevědí, co s nimi a
sady se tam likvidují stejně jako v České republice.
Zemědělské podniky v Česku
K největším zemědělským, případně i potravinářským
podnikům v ČR patří například:
Agrofert
AGRO - Měřín
JTZE
Rhea Holding
Úsovsko
Rabbit CZ
Agro Jesenice
Salix Morava
Spojené farmy
Chcete říct, že na pěstování jablek se nedá vydělat?
Dlouhodobě je to nerentabilní. Za čtyři roky firma Úsovsko
na jablkách prodělala asi 80 milionů korun. Rozhodli jsme se, že sady radikálně
zmenšíme. Před dvěma lety jsme měli 300 hektarů sadů, dnes už máme jen 120 ha.
Ale pokračujeme dál a myslím, že skončíme někde na 70 hektarech. Něco si chceme
nechat do vlastních müsli tyčinek.
Vy jste část sadů prodal Kofole…
Je to v běhu. Spolupracujeme delší dobu, odebírají od nás
jablka do UGO fresh barů apod.
Společně ještě se skupinou RSJ také převezmete pivovarnickou
skupinu Pivovary CZ se značkami Holba, Zubr a Litovel. Máte tam mít dvacet
procent. Dostal jste chuť na pivo?
Historicky, v době ještě před znárodněním po roce 1948,
hodně pivovarů, sladoven a chmelařských družstev patřilo zemědělcům. Ale po
revoluci se řeklo, že se jim v restitucích mlékárny, sladovny nebo pivovary
nevrátí. Takže historicky to k sobě patřilo. Zadruhé jsme místní firma a toto
jsou místní pivovary. Majitel Kofoly Jannis Samaras nás oslovil, jestli bychom
do toho nešli s nimi a my jsme kývli.
Do holdingu Úsovsko patří 24 firem. Můžete krátce popsat,
čemu se věnujete?
Kromě zemědělství a potravinářství máme průmyslovou část,
bývalý Agrostav, dnes Fortex. Má tři divize. Ta první, stavební, má za sebou
různé stavby od kravínů, silážních dolů a hal na obilí až po průmyslové haly
nebo bytové domy v Šumperku. Loni jsme stavěli prodejnu Lidlu v Olomouci.
Stavební divizi jsme však loni kvůli krizi ve stavebnictví trochu zredukovali.
Druhou divizí je kovovýroba, mimo jiné pro autoprůmysl. Pro
jednu dánskou firmu například svařujeme vysokotlaké nádrže na nákladní auta.
Třetí divizí jsou čističky odpadních vod, které jsme úspěšně exportovali také
do Ruské federace. Průmyslová část dělá asi třetinu obratu.
Ještě máme energetiku, která je zatím v plenkách. Máme tři
bioplynové stanice, ale chystáme výstavbu fotovoltaických a větrných
elektráren.
Úsovsko mělo loni velmi dobrý rok, obrat vzrostl o 19
procent na 2,4 miliardy Kč a zisk o 58 procent na 201 milionů korun. Jak se vám
daří letos v zemědělství a potravinářství?
Minulý rok byl v zemědělství určitě dobrý. Založili jsme
úrodu za levné vstupy a zároveň komodity jako ječmen, pšenice a řepka prodali
za dobré ceny. Také byly rekordní ceny mléka. Letos je podstatně hůř. Ceny
komodit od ledna až do žní klesaly. Krmné obilí je pod 4000 Kč za tunu,
potravinářská pšenice kolem 4500 Kč, řepka kolem 10 tisíc Kč. Ale výrobní
náklady u řepky jsou 12 tisíc korun a u pšenice přes 5 tisíc. Sladovnický
ječmen, kde byly delší dvouleté nebo tříleté smlouvy se sladovnami, vydělává.
Česká republika produkuje kolem osmi milionů tun obilí.
Pokud se prodá tisíc korun pod náklady, je to ztráta osm miliard korun.
Zkrátili nám národní dotace z pěti na zhruba 2,5 miliardy korun, ale proti
tomu, co se děje kvůli Ukrajině, je to nic.
Jak to myslíte kvůli Ukrajině?
Brána na Ukrajinu se široce otevřela. Dováží se obrovské
množství obilí, řepky, ale i zpracovaného masa, které se přebalí na Slovensku
nebo v Polsku. A vozí se už i cukr.
Ministerstvo zemědělství popřelo, že by dovozy z Ukrajiny
významně zasáhly trh, protože nejde o velké objemy.
Ministr to popírá, protože neví, co se děje. Ani to nemůže
vidět. Myslíte, že na hranicích stojí celník, který to kontroluje?
Vy s nelegálními dovozy máte nějakou osobní zkušenost?
Máme farmu na cestě z Bruntálu do Olomouce. Zahraniční
kamion tam narazil do našeho traktoru, převrátil se a vysypal pšenici.
Ukrajinský šofér se přiznal, že jel pšenici složit do Čech. Oficiálně to nikde
neproběhne.
Ale ceny se přece tvoří na burzách, tak proč by tohle mělo
mít vliv na jejich pokles?
Ano, ale v minulosti platil zákaz dovozu ukrajinské pšenice
do Evropy. V momentě, kdy ji začali dovážet, cena začala klesat. Částečně
samozřejmě začala klesat už předtím.
Vždyť přes Evropu se smí reexportovat pšenice do třetích
zemí, tak v čem je problém?
Ano, může. Ale vezměte si třeba železniční terminál v
Heidenau u Drážďan, kde se překládají komodity na cestě do přístavu v Hamburku
a z Hamburku do Evropy. Před třemi měsíci jsem tam měl schůzku s prezidentem
saské „Agrární komory“. Přiznal, že si je vědom toho, že tam proudí ukrajinská
pšenice, kterou vozí především Poláci kamiony. Hlídají si kvalitu, ale už ne
původ. Problém je, že do terminálů už se Češi nedostanou, jsou tam Poláci.
Ale za to bychom přece neměli vinit Ukrajinu.
Podle mě udělala chybu Evropská unie, která precizně
nedotáhla do konce pravidla pro přesun pšenice přes Polsko nebo Rumunsko.
Úsovsko
Jeden z největších zemědělsko-potravinářských holdingů v
zemi.
Hospodaří na cca 15 tisících hektarech zemědělské půdy.
Cca třetinu obratu má z průmyslu: výstavby čističek,
kravínů, nádrží či hal pro zemědělce a také z kovovýroby.
Začíná investovat do zelené energetiky.
V holdingu je 24 firem, má 250 akcionářů. Největším (přes 20
procent) je exministr Jiří Milek, který dlouhodobě skupinu řídí a je
viceprezidentem Agrární komory ČR.
Dceřiná firma Úsovsko Food vyrábí müsli tyčinky Fit a krekry
Bersi.
Výsledky 2022
Obrat: 2,4 miliardy Kč (+19 %) Zisk: 201 milionů Kč (+58 %)
Úsovsko mělo v minulosti byznys také v Rusku. O co šlo?
Začalo to našimi müsli tyčinkami Fit, které jsme vyváželi do
Ukrajiny, Ruska, Běloruska, Litvy, Lotyšska i Estonska. V Rusku jsme díky
získaným kontaktům založili společný podnik na výstavbu čističek odpadních vod
v Jekatěrinburgu. Stejný podnik jsme měli v Bělorusku, který jsme už asi před
deseti lety prodali. Na Ukrajině jsme měli společný zemědělský podnik s místním
družstvem.
Co se s podnikem v Rusku stalo?
S embargem jsme nesměli exportovat do Ruska komponenty na
čističky. Podnik ještě nějakou dobu fungoval, ale nedávno jsme ho zlikvidovali.
Ani tyčinky tam už nevozíme.
Byl to pro vás velký trh?
Byl. A hlavně jsme tam byli s tímto zbožím jako první, takže
Rusové neříkají müsli tyčinky, ale „Fitky“. Týdně jsme tam vyváželi kamion
tyčinek, asi 400 tisíc kusů. Jeden čas to bylo 20–30 procent produkce.
Nahrazujete tyto objemy jinde?
Na východ jsme se vydali za obchodem proto, že nás s
potravinami nepustí na západ. Tam se Češi dostanou jen omezeně, například skrze
privátní značky, aby se nevidělo, kde je to vyrobeno, anebo s výrobky z české
fabriky, kterou ale vlastní zahraniční firma.
Na trhu dochází ke konsolidaci, některé středně velké
podniky se dostávají do problémů. Nakupuje Agrofert, nakupuje Rabbit. Jaké vy
máte akviziční plány?
Na trhu je a ještě bude hodně farem, které se prodávají.
Některé z nich z generačních důvodů, protože nemají pokračovatele. Není žádné
tajemství, že my právě kupujeme společně s podnikem Agro 2000 zemědělský podnik
Rolnická Králíky, která má 4800 hektarů zemědělské půdy. V roce 2020 jsme
prodali dvě farmy Statek Sobětice a Žďár Chudenice skupině JTZE a dlouho jsme
se koukali, co kde na trhu je. Rozhodli jsme se jít do Králíků. Myslím, že dnes
nastala nová fáze, kdy je potřeba, aby i velké podniky nějak spolupracovaly.
Cítíte se jako agrobaron?
Jako agrobaron se necítím, protože Úsovsko není moje. Mám
podíl dvacet procent. Pokud vláda bude pokračovat v tažení proti takzvaným
agrobaronům, může se stát, že někdo ztratí nervy a prodá firmu i s půdou do
zahraničí. My každý rok pořádáme se starosty okolních obcí setkání, kde jim
povykládáme, co chceme dělat, stejně i oni nám. Udržujeme s nimi styky a
myslím, že je to správné. Pokud to koupí Číňan, Němec nebo někdo jiný, tak už
se se starosty nebude bavit. Poměrně hodně velkých zemědělců má část vlastní
půdy. V momentě, kdy se má cokoliv v katastru dělat, ať už je to vodovod,
chodník nebo nová čtvrť, obce naráží na tyto vlastníky půdy. Víte, jak to
funguje? Volá vám starosta: Kriste pane, potřebuju dneska podepsat dotaci,
jinak nebude na chodník, a my zapomněli, že tam máte pozemek. Pojede příště do
Pekingu? Bohužel je to dnes reálně na spadnutí.
Redakce KIS, 17.12.2023