Jaroslav Šebek zvolen předsedou ASZ ČR na další tříleté období
Se silným mandátem (94 %) byl na včerejší Valné hromadě ASZ ČR v Pelhřimově zvolen do čela Asociace soukromého zemědělství ČR na další tři roky Mgr. Ing. Jaroslav Šebek. Ve svém úvodním projevu shrnul aktivity, stanoviska a postoje této stavovské organizace za uplynulé období.
Milí kolegové sedláci, vážení hosté, vážení přátelé,
je mi velkým potěšením, že se opět společně a v přátelské
atmosféře setkáváme na valné hromadě naší selské stavovské organizace. Máme
dnes tu milou povinnost i velkou čest již po čtyřiadvacáté zastupovat zájmy
nejen našich bezmála 7,5 tisíce členů, ale zcela prakticky také představy
naprosté většiny českých zemědělců. Upřímně věřím, že to tak cítíte i vy, jako
zástupci celkem 50 svazů a regionů sdružených do Asociace soukromého
zemědělství ČR.
Setkáváme se za velmi složitých společenských a ekonomických
událostí, které jsme si ještě před nedávnem neuměli příliš představit. Navzdory
všem obtížím, které na nás doléhají, mohu konstatovat, že dnešní pozice spolku,
o který nám jde, je od předchozí valné hromady ještě pevnější a
nepřehlédnutelnější a co je podstatné, že nadále zůstává ke všem našim
partnerům zcela konstruktivní. Nechceme být totiž těmi, kteří si hájí jen své
zájmy bez ohledu na ostatní. Naše selské postoje možná občas nezapadají do
představ některých politiků a nejsou vždy konformní, ale jsou vždy odrazem
upřímné snahy o pochopení širších souvislostí, o soulad požadovaných opatření a
o jejich systémový prospěch pro celý sektor. Troufám si tvrdit, že v tom je
naše role autentická a vůči ostatním subjektům i tak trochu výjimečná. Věřím,
že je to i náš účinný prostředek k oslovení té části veřejnosti, která se o
zemědělství příliš nezajímá, aby si postupně uvědomila, že nejde jen o prostou
podnikatelskou kategorii či o nějaký technologický proces výroby komodit s
negativními dopady na okolí, ale že jde o mohutný komplex zemědělských činností
a také vztahů na venkově, které mnoha způsoby přinášejí prospěch do celé
společnosti.
Dovolte mi nyní provést konkrétní zhodnocení toho, jak moc
či málo se nám společně v uplynulém roce dařilo tuto nosnou ideovou rovinu naší
organizace naplňovat. Naše poslední setkání v tomto formátu, bohužel opět
výrazně stižené covidovou pandemii, se odehrálo těsně před loňskými říjnovými
parlamentními volbami. Odborně i mediálně, plně a zcela otevřeně jsme podpořili
jak koalici Pirátů se Starosty, tak koalici SPOLU složenou z ODS, TOP 09 a
KDU-ČSL. Aktivně jsme vyvolali řadu odborných jednání s mnoha jejich zástupci a
uspořádali i šňůru předvolebních setkání se sedláky, abychom demokratickým
kandidátům představili jiný pohled na zemědělství, než bylo dosud zvykem.
Volební úspěch a následná dohoda obou těchto koalic umožnily přijetí
programového prohlášení vlády, ve kterém lze v částech věnovaných zemědělství a
životnímu prostředí dohledat jasné otisky námětů ASZ. Je však nutno podotknout,
že nešlo o nějaký automatický proces, a že za tímto výsledkem stálo také
mravenčí úsilí mnoha našich členů a nezištná pomoc od řady našich příznivců.
Postoje každé z těchto pěti politických stran i jejich kandidátů k zemědělství
rozhodně nebyly a nejsou totožné a podepsal se na nich i vliv rétoriky našich
protějšků z korporátního a průmyslového zemědělství. S uspokojením však můžeme
konstatovat, že Babišova politika byla poražena. Tím byla ukončena i Tomanova
doktrína, jejíž podstata spočívala v obhajobě pouze jediného modelu zemědělství
a jejímž důsledkem bylo během pár let rapidní zhoršení již tak těžce zkoušené
pozice soukromých zemědělců.
S novým rokem jsme se mohli těšit na nástup nového ministra
zemědělství, kterého dnes můžeme velmi srdečně přivítat mezi námi. Pan Zdeněk
Nekula za KDU-ČSL nastoupil hned v prvém dni svého úřadování do absolutního
střetu, který určitě nečekal, ale který naši sedláci z rodinných farem musí
svádět prakticky od svých začátků po sametové revoluci. Šlo o realitu diametrálně
odlišných postojů vyplývající z extrémní duality českého zemědělství, která
nemá, vyjma snad Slovenska, v Evropské unii obdoby a na kterou upozorňujeme
řadu let. Jednou větou šlo o to, zda s novou vládou dojde alespoň k nějaké
změně anebo zda i dalších příštích 5 let bude zase věnováno absurdnímu
přizpůsobování evropské politiky zájmům zdejší úzké skupiny velkopodnikatelů.
Naše Asociace již na podzim odhalila vychytralé řešení
původního Strategického plánu, které by opět formálně stačilo na přiklepnutí
balíku evropských podpor, ale pro české zemědělství by svou rigidností a
účelovostí znamenalo hrozbu ještě hlubšího propadu do nekonkurenceschopnosti a
způsobilo by ještě větší koncentraci v sektoru. Doporučili jsme proto nové
vládě provést alespoň několik rychlých opatření, které bylo reálné stihnout a
odeslat do Bruselu. Přestože zástupci pětikoalice po složitých jednáních z nich
přijali jen část, takřka bezprostředně od té doby až dodnes čelíme poplašným
zprávám z Agrární komory a Zemědělského svazu o katastrofě v zemědělství a
dokonce i regulérním výhrůžkám od některých jejich exponentů. Zveřejněné důkazy
o zmanipulované demonstraci jasně potvrdily, že šlo o dopředu připravenou akci
proti vládě již v době, kdy ještě ani nezačala úřadovat.
Dosud největší účast novinářů a televizních štábů na naší
tiskové konferenci, kterou jsme uspořádali v polovině ledna ihned po rozhodnutí
vládní koalice, potvrdila, že šlo o přelomovou záležitost. A byť šlo o několik
velmi kompromisních rozhodnutí, reprezentovaných zejména nastavením 23%
redistributivní platby na prvních 150 hektarů půdy, a to zdůrazňuji, v každém
podniku, vyjádřili jsme na ní jasnou podporu vládě. Podstata přínosu tohoto
opatření spíše než v samotném finančním vyjádření, spočívala v tom, že se poprvé
stalo něco, co se odehrálo mimo rámec vlivu zástupců kolchozní lobby. Naše ASZ
tak napsala vlastní kapitolu v novodobých dějinách českého zemědělství. A naši
odpůrci to dobře vědí, a přestože jde celkově o pouhou patnáctinu ročního
rozpočtu resortu, snaží se za každou cenu tuto situaci zvrátit a rozklížit
koaliční jednotu. Také proto ten opakovaný humbuk v ulicích a neutuchající
proud lží vypouštěný do médií. Dobrou zprávou ale je, že našimi argumenty na
přepracování Strategického plánu jsme ve výsledku pomohli 95% zemědělských
subjektů. Vyjednaný kompromis nebyl snadný a víme, že stál vládní koalici mnoho
sil. Dokonce předseda vlády Petr Fiala, který nás přijal ve svém úřadě
prakticky v den, kdy byla zahájena invaze na Ukrajinu, poznamenal, že na domácím
poli šlo o zatím nejnáročnější zkoušku pro celou jeho vládu. Udělali jsme to v
mezidobí již mnohokrát, ale vzhledem ke všem okolnostem mi dovolte znovu a
jasně poděkovat panu ministrovi zemědělství za to, že ze svých pozic v
dlouhodobý prospěch českého zemědělství neustoupil.
A byla to i pro nás velká zkouška. Tyto události a
zkušenosti nás ale jasně motivovali k tomu, abychom neuhnuli ani o milimetr a
trvali na dalším postupném prohlubování těchto změn. Vedle podpory menších
zemědělců jsme navrhli také několik podpůrných řešení pro střední podniky kolem
2 tisíc hektarů. Požadavky oponentů z AK a ZS mimoděk také stále více ukazují,
že další zdroje prostě bude potřeba hledat v neustále odkládané proměně
dotačního systému a v jeho zastropování pro skupinu největších příjemců dotací.
Nevyhneme se ani sledování majetkové propojenosti firem, což je všem známá
obrovská díra, kudy utíkají peníze, které mají především směřovat k běžným
zemědělcům. Ti si totiž jako přímí a dohledatelní vlastníci svých farem nehrají
se státem na schovávanou.
Je smutným faktem, že neustálé zpochybňování již půl roku
vyřízeného tématu přímých plateb, nás stálo mnoho času, který potřebujeme pro
další oblasti změn. Dokončení příprav obou pilířů Strategického plánu bylo
hlavním tématem nejen schůzí předsednictva, ale také většiny pracovních týmů
ASZ. Jedná se především o nastavení podmínek GAEC 6, 7 a 8, což v překladu z
„úředničiny“ znamená, že je v ohrožení možnost využívání podzimní orby, řeší se
další snižování výměr erozně náchylných půdních bloků, jakož i další zpřísnění
v rotaci plodin, včetně nastavení ekoschémat. Tyto klíčové otázky jsou dnes
předmětem naší maximální pozornosti. Velmi také vítám, že v této věci se
podařilo dojednat souladné pozice většiny zemědělských organizací. Nyní je řada
na Ministerstvu zemědělství, aby dokázalo účinně přetlumočit postoje českých
zemědělců k Evropské komisi.
Uplynulý rok však byl bohatý na celou řadu dalších aktivit,
jejichž společným jmenovatelem bylo neustálé zdůrazňování významu sedláků na vesnici
a snaha zajistit prostor specifikům jejich generačního hospodaření. Několik
stovek členů i nečlenů se sjelo na odhalení připomínky smutného 70. výročí
zahájení komunistické akce Kulak, která znamenala vystěhování tisíců selských
rodin z jejich gruntů a která měla zatlouct poslední hřebík do rakve selského
stavu na českém venkově. Na konci lipové aleje k památné hoře Říp stojí od
loňského podzimu pamětní deska s pomníkem, který symbolizuje nezdolnost
selského stavu. Jsem velmi rád, že tato akce proběhla také za účasti mnoha
významných politiků a zvýšila tak jejich povědomí o původu mnoha dnešních
problémů v zemědělství.
Na počátku prosince jsme se navzdory covidové pandemii
rozhodli zariskovat a uskutečnit devatenácté vyhlašování výsledků naší prestižní
soutěže Farma roku. Opakovaně odkládaný slavnostní večer v divadle ABC však
přesto nakonec probíhal v nouzových podmínkách bez přítomnosti většiny hostů,
neboť do poslední chvíle nebylo jasné, zda nám jej hygienická služba znovu z
hodiny na hodinu úplně nezruší. Tyto organizační obtíže ostatně také odpovídaly
podmínkám u celé řady dalších akcí, které vyústilo v masivnější využívání
online přenosů. Podobný scénář nás čekal i v lednu při vyhlášení desítky
úspěšných farem v rámci 4. ročníku Pestré krajiny v aule České zemědělské
univerzity v Praze. Pod záštitou od našeho již stálého hosta – předsedy Senátu
PČR Miloše Vystrčila si podniky s nejrůznější velikostí i zaměřením převzaly
svá ocenění za svou přirozeně prospěšnou činnost ve svém okolí. Potěšilo nás,
že se tak opět stalo za velkého zájmu médií.
Velmi intenzivně jsme pokračovali v práci v krajích. Úkolem
bylo navázat spolupráci s krajskou samosprávou všude tam, kde došlo k nějakým
politickým a myšlenkovým změnám. Byla dále rozvíjena přímá jednání s hejtmany
nebo s náměstky pro zemědělství a zorganizovány celodenní návštěvy farem našich
členů doplněné o intenzivní diskusi. Posun v realizaci podpůrných programů se
zásluhou ASZ reálně projevil již v Ústeckém, Libereckém a Plzeňském kraji.
Kontakty jsme tak úspěšně rozvíjeli na řadě setkání v krajích Středočeském,
Jihočeském, Královéhradeckém, Olomouckém a Jihomoravském a na Vysočině.
Vedlejším přínosem těchto akcí bylo také obnovení setkávání našich členů v
regionech.
Naše chovatele ovcí, koz, masného skotu a jelenovitých
zejména v příhraničí dlouhodobě trápí přímé i nepřímé škody způsobené rostoucím
počtem vlků. Společně se SCHOKem jsme intenzívně pracovali nejen na speciálních
podpůrných opatřeních, ale i na změnách stavebního zákona a na snížení úrovně
legislativní ochrany vlka. Usilovně se také za naší aktivní účasti na MZe a MŽP
řeší nový systém kompenzace újmy při zemědělském hospodaření, který se bude
týkat všech zemědělců.
Zcela telegraficky zmíním některé naše aktivity, které byly
ve znamení vazeb na jiné partnery. V prohlubování dobré spolupráce jsme
pokračovali se Spolkem pro obnovu venkova a nešlo jen o naší pravidelnou účast
na konferenci Venkov. Kontakty jsme rozvinuly i s novým vedením Sdružení
místních samospráv. Na téma precizní zemědělství jsme se opakovaně sešli s nově
vzniklým Sdružením pro inovace a udržitelné zemědělství. K řadě témat jsme se
napříč republikou sešli s představiteli akademické a vědecké sféry. V
aktivitách ke snížení byrokracie v podnikání v gesci Ministerstva průmyslu a
obchodu jsme spolupracovali se Sdružením podnikatelů a živnostníků. V otázkách
životního prostředí jsme jednali s Českým svazem ochránců přírody. V tématu
mysliveckého zákona a lesního hospodaření probíhala velmi detailní příprava se
sedmi spolky, z nichž zmíním jen Svaz vlastníků obecních, soukromých a
církevních lesů či se lesnický spolek ProSilva Bohemica. Velmi aktuální téma
energetických řešení pro farmy projednáváme se sdružením pro bioenergie CZ
BIOM. Setkali jsme se s generálními vikáři všech domácích diecézí a obnovili
tak jednání s Českou biskupskou konferencí. Zejména k potravinové legislativě
jsme rozšířili pracovní kontakty se Svazem obchodu a cestovního ruchu, s
Asociací českého tradičního obchodu, s Asociací místních potravinových iniciativ
a nově dokonce i s Potravinářskou komorou, kde zaznamenáváme patrný jakýsi
zárodek podpory i menším zpracovatelům a lokálním potravinám. Společným tématem
byl zákon o významné tržní síle, který je nyní v parlamentu. Jednali jsme také
se Svazem chovatelů prasat, ale na našem tématu jasných změn ve smyslu
legislativní i dotační podpory malých a středních chovatelů a budování menších
zpracovatelských kapacit jsme se, kulantně řečeno, příliš neshodli. Využili
jsme také příležitost oslovit zemědělskou komisi při Asociaci krajů, nicméně i
zde jsou na názorech zastupitelů pořád znát léta ideologických masáží a
vzniklých osobních vazeb na naše oponenty. Velmi dobře naopak hodnotím rozvoj
vztahů s Českou spořitelnou, která je již druhým rokem naším novým generálním partnerem.
Oblast spolupráce se po jejím převzetí Waldviertler Sparkasse rozšířila z
obchodní a marketingové roviny ještě na pracovní a poradenskou úroveň, což
umožní získat pro členy důležité ekonomické informace a analýzy.
Během jara jsme jednali takřka se všemi předsedy koaličních
stran a jejich zemědělskými týmy. Pozvánku na předsednictvo v dubnu přijal
ministr zemědělství. Bohužel konkrétní odpovědi na většinu našich nedotačních
témat jsme od něj zatím nedostali. Naše delegace navštívila předsedkyni Poslanecké
sněmovny, ministryni životního prostředí či ministra financí. S vedením
Státního zemědělského a intervenčního fondu jsme jednali například o přechodu
na zjednodušení v národních dotacích formou paušálních plateb. S ředitelem
Státní veterinární správy jsme dále posunuli téma porážek skotu na farmě a na
pastvině. K průřezovým tématům jsme se opakovaně setkali s předsedy
zemědělského a hospodářského výboru sněmovny. Vystupovali jsme v senátním
výboru pro zemědělství, který bohužel nemá vůbec jasno, jaké zemědělství by
bylo potřeba podpořit. Dva členové ASZ dnes sedí v dozorčí radě SZIF.
Aktivně se scházely naše pracovní skupiny – ekonomická,
ekologická, energetická, vlčí či myslivecká. Za všechny zdůrazním zejména
rozjezd pracovní skupiny pro rodinné farmy, která začala pracovat ve věci
legislativního posílení pozice rodinné farmy. Že nejde o žádnou utopii dokládá
svými aktuálními legislativními aktivitami Maďarsko nebo Slovensko. Mám za to,
že v této době je pro toto téma velmi příhodný čas.
Po dlouhé době jsme se mohli zúčastnit první větší výstavy,
která nebyla zrušena kvůli covidu. Našemu kolegovi Romanovi Koutkovi se na
dubnové Flóře Olomouc podařilo zařídit první samostatný selský pavilon, kde své
produkty a svá podnikání prezentovaly dvě desítky našich členů. Byli jsme ve
všech médiích a měli možnost prezentovat názory i představit příběhy našich
členů. Naše dvoučlenné mediální oddělení napočítalo rovnou stovku mediálních
vyjádření ASZ jen za posledních 9 měsíců. Především zásluhou naší kanceláře
vznikly zcela nové webové stránky s novým systémem správy dat a s úplně
přestavěným komunikačním zázemím, které bude možné využívat každým jednotlivým
členem k podnikatelským a propagačním účelům. Došlo k posílení našich
obchodních aktivit, dynamicky rostlo téma vzdělávacích odborných projektů, a v
covidových mezích také došlo k rozvíjení zájezdových aktivit s odbornými
programy.
Co tomuto množství činností v rámci ASZ ale předcházelo?
Když si chystám tyto projevy, vždycky hodně přemýšlím, jak nejpříhodněji
zhodnotit, kolik toho pro nás naše hlavní kancelář znamená. A musím říci, že
stále nejsem se svými slovy spokojen, protože zatím opravdu nevystihly obrovské
nasazení, se kterým ke svým úkolům naše kolegyně a kolegové každý den
přistupují. Proto dnes zcela záměrně nebudu nikoho jmenovat, protože se
domnívám, že bych tím jen uškodil dělnému týmu, který prostě funguje. Jejich
přístup je obětavý, empatický, kreativní a téměř srovnatelný s přístupem k
rodině.
Uplynulý rok ale rozhodně nebyl jen ve znamení našich
úspěchů, ale také našich ztrát a našich pochybení. A aby tato výroční zpráva
byla zprávou přínosnou, musí tato negativa jasně zaznít, abychom k nim mohli
vést diskusi. Je pravdou, že u některých témat bohužel jen přešlapujeme na
místě. Navzdory mnoha našim dopisům se nepodařilo jasně pohnout s dusivou
byrokracií. Proto také nad sedláky stále visí Damoklův meč zbytečné
elektronické evidence hnojiv, kterou bohužel zcela neúspěšně kritizujeme od
jejího počátku. Zcela kategoricky vystupujeme proti dalšímu zpřísnění v novele
zákona o rostlinolékařské péči. U zemědělců, zejména ekologických, navíc stále
hrozí povinnost prokazování produkce. Navržené podmínky těchto evidencí tak
rozevírají nadále nůžky mezi papírem a zemědělskou realitou, mezi přístupem
úředníků a jasným očekáváním zemědělců, tedy zkráceně řečeno, mezi alibismem a
zdravým selským rozumem. Celkově lze konstatovat, že protibyrokratické aktivity
nebyly tak úspěšné jako dříve a je to dáno i tím, že ABK prošla řadou změn,
během níž ASZ formálně přišla o vůdčí pozici a mám za to, že i díky tomu se
její akceschopnost a razance poněkud snížila. Výrazný posun není ani u
novelizace zákona o myslivosti a slib vládní koalice na jeho otevření v příštím
roce nás, vzhledem ke známým souvislostem s termíny obnovy dlouhodobých
nájemních smluv na honitby, rozhodně uspokojit nemůže. Především se nám ale
zatím příliš nedaří přesvědčit koaliční politiky k větší odvaze. Zřejmě je až
příliš zaměstnala všudypřítomná kampaň Agrární komory pod názvem „vládní
agrohazard“, která ale jen poškodila celý sektor v očích veřejnosti. Stále více
se také ukazuje, že každá z koaličních stran má své limity změn jinde a je
proto velmi potřeba s nimi o našich tématech a o jejich slibech dál diskutovat.
Vážené kolegyně, kolegové, dnešní den je zároveň posledním
dnem mandátu současného vedení ASZ ČR a čeká nás supervolební odpoledne, neboť
si zvolíme nového předsedu, nové předsednictvo i revizní komisi. Proto mi
dovolte ještě alespoň krátké zhodnocení atmosféry a nejdůležitějších bodů v
životě Asociace během uplynulých třech let. Vzpomeňme proto krátce na svého
času všemocný tandem Zeman-Babiš s jejich populistickou a proruskou politikou.
Vzpomeňme v tomto smyslu na naše hrdé ale vesměs marné počínání na zaplněné
Letné. V živé paměti také jistě každý z nás máme uplynulé dva roky s rouškami
na tváři a omezenou možností osobních setkání a především s nemalými
ekonomickými dopady. To vše orámováno politickým bezčasím, ve kterém byl náš
hlas až tím posledním v řadě. Válečné měsíce znovu ukázaly, že každým dnem jsme
vždy konfrontováni s novou realitou. Dnes sice můžeme mít radost z politické
proměny, ale kazí nám ji výrazné zdražení hnojiv, energií, stavebních materiálů
a vlastně úplně všeho o desítky a stovky procent, zažíváme nedostatek dobrých a
stálých pracovníků, zažíváme různé potíže poblíž aglomerací v bobtnajících
obcích. To všechno nám narušuje naše rozvojové plány a přímo komplikuje naše
podnikání. Zaručená rada či řešení na to všechno ale neexistuje. Žádné dotace,
žádná opatření vlády nás zachránit nemohou. Každý si nakonec na farmě musí
pomoci sám. Naopak my společně ale státu a společnosti zachránit leccos můžeme.
A stačí k tomu poměrně málo – změna přístupu a větší důvěra v potenciál
klasického zemědělce. Náš koncept podpory rodinných farem je v hlavních
obrysech připraven. Jeho cílem je systémová debyrokratizace a osvobození od
nesmyslů, které každému z nás, jen s různou intenzitou, berou to hlavní –
motivaci. Prostředkem k našemu úspěchu proto po celou dobu nebylo jen trpělivé
prosazování jednotlivých bodů, o kterých tu byla zmínka. Náš hlavní cíl
spočíval v prosazování jiného přístupu, který oprostí ministerstvo od přísně
komoditních pohledů a jednosměrných řešení, a posune se směrem k větší důvěře v
rozhodování farmářem, který za každých okolností zůstává tím skutečným
hybatelem dění na většině produkční plochy v České republice.
Mám za to, že sázka na popsaná strategická témata se
vyplatila, vyplatila se i forma spolupráce a rozkročení ASZ mezi více
nevládních organizací. V dobách covidu se podařilo udržet většinu asociačních
aktivit a ještě nastartovat řadu nových. Naším stylem po celou dobu nemusela
být útočná konfrontace, ani záludná jednání a ani úzké vidění řešených
problémů. Na druhé straně jsme nepodlehli nějakým vlastním idealismům.
Ve výčtu některých problémů je ale také pravdou, že ani my
jsme se nevyhnuli složité vnitřní debatě. Uvnitř našeho spolku jsme s určitou
skupinou členů v podstatě po celé uplynulé období společně zažívali jakési
nepochopení, které nás vzájemně stálo mnoho energie a ztrátu některých iluzí.
Několik zasedání celostátních Rad naší Asociace se neslo ve zbytečně napjatém
ovzduší. Někteří kolegové vnímali současnou činnost ASZ jako příliš zelenou,
populistickou a obecně se necítili jejími kroky jako podnikatelé dostatečně
zastoupeni. Z předsednictva loni na podzim odstoupil jeden zakládající člen.
Vzhledem k dlouhodobým osobním vztahům to pro nikoho z nás nebyla vůbec
jednoduchá situace a bylo potřeba, už kvůli ostatním členům, ji co nejrozumněji
vyřešit. Bylo napsáno mnoho řádek a uskutečněno mnoho jednání a nejsem si jist,
jak moc to pomohlo. Vše vyvrcholilo absurdní žalobou jednoho bývalého předsedy
na druhého bývalého předsedu. Každý z nás vnímá tuto situaci samozřejmě
individuálně a má na to svůj názor. Ten můj je, že v podstatě nikdy nešlo o
nějaké osobní věci, jako spíše o přirozené určení vlastní cesty zvolenými
zástupci. Jsem přitom přesvědčen, že za celou dobu nedošlo k jakémukoli
odchýlení od principů a zásad fungování ASZ a naopak došlo k jejich dalšímu
rozvoji. Každý posun dopředu, každé nové téma, každá jasná pozice takřka automaticky
přináší vznik minimálně dvou různých hodnocení a s tím musíme počítat. Každé
vedení organizace pak za takový postup musí nést plnou odpovědnost. Věřím, že
po celé tři roky ji toto předsednictvo neslo s úctou ke všem členům a s
definitivním pracovním nasazením. Za práci svých kolegů a za práci svou se
nestydím a jsem na ní hrdý. Nikoli však jen tím, co jsme cítili jako soukromí
zemědělci při každém konkrétním rozhodování, ale především proto, že jsme
postupovali vždy ve smyslu usnesení orgánů našeho spolku. Rozhodně jsme
nedělali líbivou politiku, protože jak vidno, mnoha lidem venku se nelíbí. Naše
důraznější postoje ale přinesly zájem od našich dosud neaktivních členů a
znamenaly i příliv nových členů. Na druhou stranu to přineslo také ztrátu
několika členů současných. Pozitivní výsledek ale přesto považuji za
nezpochybnitelný. Sedláci z Asociace jsou vidět, máme vliv a zůstáváme pevně
ukotvení.
Bude však ještě více potřeba hledat cesty, jak posílit
vzájemné porozumění, a za to, že se tato interní debata úplně nepovedla, nesu
osobně největší odpovědnost. Vím, že mnozí z nás hledali cesty, a vážím si
toho, že jste se snažili tyto v podstatě neproduktivní problémy nějak vyřešit.
Vážené kolegyně, kolegové, věřím, že jsme všichni jednali, jak jsme v dané chvíli
dokázali nejlépe a také věřím, že to bylo pro všechny z nás poznání, které
promítneme do zlepšení komunikace v rámci naší organizace v budoucnosti. Nemá
smysl si tyto věci nijak zakrývat, nejsme dokonalí a ani nikdy nebudeme.
Vycházím z toho, že všichni jsme svobodní sedláci - lidé, kteří se jen tak před
nějakou překážkou nezastaví a současně respektujeme jiné životní pohledy.
Nepochybuji, že členství v ASZ, byť nemusí být každá věc pokaždé a každému
podle jeho gusta, má nadále pro všechny její členy svůj podnikatelský a mnohdy
i osobní význam. Nadto všechno míním, že náš systém práce v Asociaci se bude
muset změnit, aby vůbec udržel krok s jejím dnešním rozvojem. Musíme najít
způsob, jak zapojit více členů do dění. Je třeba si přiznat, že jsme na limitech
naší kapacity a bez větší profesionalizace činnosti to zkrátka nepůjde.
Vážení hosté, kolegové a přátelé, poslední odstavec bych
chtěl věnovat poděkování celému týmu předsednictva a oběma místopředsedům. Bez
jejich perfektní souhry bychom nebyli úspěšní. Jistě se některé věci nepovedly
anebo nebyly ještě dotaženy, ale věřím, že náš spolek obstál a úkol obhájit
zájmy sedláků byl splněn. A pokud se podaří zajistit stejně kompaktní tým i pro
nové období, bude cesta k dalším úspěchům otevřená. Přeji proto delegátům
šťastnou ruku ve volbách a nám všem úspěšné dnešní jednání. Především přeji
naší organizaci, která nám tak přirostla k srdci a na kterou i nadále můžeme
být hrdí, jen to nejlepší. A pamatujme, že všechno, co do ní dnes společně s
dobrými úmysly vložíme, vrátí se každému z nás již zítra násobně zpátky. A to
za naši další společnou námahu bezpochyby stojí.
Děkuji vám za pozornost.
Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR
Redakce KIS, 17.06.2022