S ministrem financí o úsporách v neefektivně nastavených národních dotacích

Rozpočet ministerstva zemědělství činí pro letošní rok 58,6 miliardy korun, z čehož 21,9 miliardy je z národních a 36,7 miliardy z evropských zdrojů. Ministr financí Zbyněk Stanjura a místopředseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Petr Bendl se na jednání se zástupci Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) shodli na tom, že větším problémem v zemědělském sektoru není nedostatek finančních prostředků na podporu všech hospodařících subjektů, ale spíše systém jejich přerozdělování. Bohužel je skutečností, že některé dotační tituly (zejména pak ty národní) jsou zemědělcům dlouhodobě vinou různých překážek prakticky nedostupné a jiné zase účelově nachystané pro vybrané skupiny zemědělským subjektů. Na jednání s ministrem financí předseda Jaroslav Šebek, místopředsedové Jan Štefl a Jan Staněk a předsedkyně ASZ Přerov Eliška Kravcová dále diskutovali k mnoha daňovým otázkám, k byrokracii, k zelené naftě a k dalším tématům souvisejícím s distribucí financí v zemědělství.

Nevhodné a nepřínosné nastavení některých národních dotací je dlouhodobě kritizováno ze strany ASZ ČR, která se mimo jiné také opírá o zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu. I přes neustále se navyšující podporu živočišné produkce, kdy pouze mezi lety 2015 až 2017 bylo vyplaceno 21 miliard korun, se státu nedaří zvyšovat soběstačnost a stavy hospodářských zvířat. Problém tkví zejména ve špatném využívání podpor zemědělskými podniky, které je například používají k úhradě předražených pronájmů čisticích a dezinfekčních strojů. Ministerstva zemědělství i financí by měla lépe dohlížet na hospodárnost a efektivitu dotačních programů a v případě dlouhodobé nefunkčnosti některých sektorů řešit podstatu problému daného odvětví, které mnohdy tkví v nedostačující pestré struktuře hospodařících subjektů. V případě evropských dotací jsme ministrovi financí zdůraznili nutné sledování majetkové propojenosti velkých podniků a nevyhnutelné zastropování přímých plateb, které by pomohlo ke spravedlivější distribuci podpor mezi většinu zemědělců, jež netěží z výhod své velikosti. ASZ ČR také navrhuje nasměrovat více finančních prostředků prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, který se doposud velmi osvědčil v poskytování dotací na úroky pro realizaci dlouhodobých investičních záměrů.

Po zrušení superhrubé mzdy nebyl upraven §25 odst. 1, písm g) zákona o dani z příjmu a zatím nedošlo k navrácení k původnímu znění této části odstavce – v praxi to znamená, že za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění pro fyzické osoby. Ministra Stanjuru jsme požádali o přezkoumání tohoto problému a o případné návrhy na spravedlivější řešení pro velkou množinu zemědělců hospodařících jako fyzické osoby. Dále jsme otevřeli téma týkající se zelené nafty, tedy nároku na vrácení části spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných pro zemědělskou prvovýrobu, kterou zprostředkovává Celní zpráva ČR. Od roku 2022, pro čtvrtletní žadatele o vrácení, je možné daňové přiznání podávat pouze použitím inteligentního formuláře (ZFO) prostřednictvím datové schránky, nicméně tento inteligentní formulář neumožňuje přihlásit se do datové schránky přes e-Identitu. Zástupci ASZ ČR však v této oblasti navrhli jako možné řešení do budoucna převedení celé agendy z roviny daňové úlevy do mechanismu dotačního programu, který by zajistil zemědělcům stejnou podporu (ovšem jednodušší formou). Pro podávání žádostí by také bylo možné použít Portál farmáře.

Zástupci sedláků ministra financí dále upozornili na nesmyslnost danění ostatních neprodukčních ploch. Jedná se totiž zejména o pozemky s krajinnými prvky, které jsou pro společnost důležité z hlediska ochrany půdy, vody či biodiverzity, a nejsou využívány k zemědělské produkci. Stát složitým dokazováním o zproštění daně z těchto pozemků demotivuje vlastníky tyto plochy zachovávat a udržovat – zájmem státu má být naopak jejich ochrana a zbytečné nezatěžování daňovou povinností. Byl proto předložen nový koncept řešení, který by přesouval veškerou administrativní zátěž z vlastníka/zemědělce na státní aparát a především snížil daňové zatížení u těchto pozemků. 

Ministr financí byl upozorněn na stále rostoucí škody na zemědělské produkci i na lesních porostech způsobované přemnoženou volně žijící zvěří, což je problém, který zemědělcům či vlastníkům lesů zbytečně zhoršuje ekonomické výsledky jejich činnosti. Mělo by být vládním úkolem systémově zajistit takové právní prostředí, ve kterém se nebudou zbytečně ztrácet potřebné prostředky, které by zemědělský sektor mohl využít. Bohužel stávající myslivecká legislativa toto v dlouhodobé praxi není schopna účinně vyřešit. Pokud je tedy vládní snahou zajistit dostatečný rozpočet MZe pro zemědělce a lesníky, je potřeba urychleně přijmout novelizaci zákona o myslivosti.

V neposlední řadě představil předseda ASZ ČR koncept legislativního ukotvení rodinných farem, který by v kontextu veřejných financí většině zemědělských subjektů v ČR zjednodušil některé daňové záležitosti, majetkové převody farem nebo upravil podmínky pro prodej lokálních potravin apod. Jednání s ministrem financí v tomto směru budou dále pokračovat.

Za hlavní kancelář ASZ ČR Anna Chládová

AKTUÁLNĚ Z ASZ

          zpět...