Pozor na nepovolené terénní úpravy - hrozí značné pokuty

Za nepovolené terénní úpravy uložili inspektoři ČIŽP pokutu 350 tisíc korun. Jak se tomu vyhnout?

Inspektoři ČIŽP uložili pokutu 350 tisíc korun společnosti SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o. Firma prováděla při prodlužování sjezdové tratě terénní úpravy i na pozemku, na kterém to nebylo stavebním úřadem povoleno. Dopustil se tak porušení zákona o odpadech.

K terénním úpravám na nepovoleném pozemku použil provozovatel přes 35 tisíc tun stavebních a demoličních odpadů. Inspektoři také zjistili, že k dalším povoleným terénním úpravám na přilehlých pozemcích společnost SKI AREÁL HLUBOČKY přijala odpady, které svým složením neodpovídaly podmínkám stavebního povolení. ,,Tyto odpady kromě povoleného betonu, cihel, zeminy a kamení obsahovaly také cizorodé příměsi jako linoleum, plastové trubky nebo kabely.

MŽP odvolání firmy zamítlo a sankci potvrdilo. Inspektoři ČIŽP nyní firmě ještě uloží opatření k nápravě, které bude spočívat v odstranění odpadů z nepovoleného pozemku.

Možnosti řešení

Zákon o odpadech uvádí dvě možnosti správného řešení (v obou případech se ale nelze vyhnout prokázání, že použití na povrchu terénu nepoškodí ŽP, nejlépe rozbory podle vyhl. č. 294/2015 Sb.):

1. Použitý materiál je v režimu odpadů

Ustanovení § 14 odst. 2 zákona o odpadech umožňuje využití odpadů i mimo klasická zařízení k nakládání s odpady (tj. mimo krajským úřadem povolená zařízení). Podmínky použití jsou
◾odpad lze použít jako vstupní surovinu (např. zemina, či upravené stavební a demoliční odpady pro terénní úpravy.),
◾zařízení (tj. rekultivace, terénní úpravy apod.) je ohlášeno do 15 dnů přes ISPOP na krajský úřad (formulář F_ODP_ZARIZENI),
◾vede se průběžná evidence odpadů a následně je provedeno roční hlášení,
◾použití odpadů je v souladu se stavebním povolením.


Výhody: "bezpečnější" režim než verze s vedlejším produktem.

Nevýhody: nutnost ohlášení zařízení na KÚ, vedení evidence a roční hlášení.

Rizika: pokud je vedena evidence a rozbory jsou k dispozici, tak žádné.

2. Použitý materiál je mimo režim odpadů, jde o tzv. vedlejší produkt

Ustanovení § 3 odst. 5 zákona o odpadech umožňuje za splnění určitých podmínek některé vzniklé "odpady" řešit mimo odpadový režim a převést je do režimu vedlejšího produktu.

Je nutné splnit tyto podmínky:

Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud
a.vzniká jako nedílná součást výroby,
b.její další využití je zajištěno,
c.její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a
d.její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy (například zákon č. 22/1997 Sb., o technických
požadavcích na výrobky, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách) a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

Výhody: "odpad" z výroby není odpad, ale vedlejší produkt (tj. dále mimo režim zákona o odpadech).

Nevýhody: původce musí prokázat, že byly všechny uvedené podmínky splněny v plném rozsahu (pozor zejména na podmínky b) a d).

Rizika: pokud kontrolní orgán prokáže, že nebyly naplněny podmínky pro vedeljší produkt (např. na terénní úpravy nebylo platné stavební povolení, či použítí by v rozporu s ním), půjde o nepovolené nakládání s odpady (porušení § 14 odst. 1 zákona). Za porušení hrozí sankce až 10 mil. Kč.

Autor: EnviGroup

Redakce KIS, 28.02.2018

          zpět...