Potravin bude dost, ale ceny porostou

Jaký vliv bude mít Putinova válka na české zemědělství a dovoz potravin? A co u toho způsobí dražší energie či hnojiva?
Vojenská invaze na Ukrajině zahýbala světovými trhy, což se projevilo nejen při zdražování energií a pohonných hmot, ale i zemědělských komodit. Vyhrocená situace zákonitě vyvolává otázky, co to bude znamenat pro domácí podmínky. NEHROZÍ NEDOSTATEK POTRAVIN? A co můžeme udělat, abychom do budoucna snížili rizika nevyzpytatelného chování diktátorských režimů?
NIKDO DNES nedokáže odhadnout, nakolik se válečný konflikt na Ukrajině projeví v různých sektorech hospodářství do budoucna. Podle optimistických scénářů může skončit konflikt v řádu několika týdnů či měsíců. Nelze ale vyloučit ani vleklý střet čečenského či afghánského typu, jen v ještě hrůznější podobě.
NEDOSTATEK NEHROZÍ
V této nepřehledné situaci platí dvě zprávy. Horší zprávou je výhled, že ceny potravin porostou, přičemž jejich výše bude záležet na intenzitě války a turbulencích světových trhů. Dobrou zprávou je skutečnost, že potravin máme dost a neohrozí je ani výpadky ukrajinského a ruského obchodu.
Ceny domácích potravin pozvolna stoupají už několik měsíců. Nejistota z budoucího vývoje se dnes projevuje ve zdražení zemědělských komodit, surovin, energií, hnojiv, krmiv a dalších vstupů, což se promítá do finálních cen potravinářského zboží. Do značné míry jsou však vybičovány „válečnou“ panikou na světových burzách.
„České zemědělství a potravinářství nejsou ohrožené přímými dopady válečného konfliktu na Ukrajině, zásobování potravinami je plynulé a nehrozí jejich nedostatek,“ uvedl pro Reflex mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
SOBĚSTAČNÍ V OBILOVINÁCH
Česko není v zemědělském sektoru – na rozdíl především od plynu – výrazněji závislé na obchodu s Ruskem či Ukrajinou. Evropský trh může citelněji ovlivnit jen dovoz ruských hnojiv, jehož podíl dosahuje 30 procent všech dodávek.
Ukrajina je významným producentem obilovin, patří mezi tři největší na světě a vyváží je například na Blízký východ. Česko má ale své zásoby. Vypěstujeme o polovinu více obilovin, než spotřebujeme, což umožňuje jejich export na zahraniční trhy. Jejich ceny po ruské invazi vzrostly o třicet procent, což se projeví v dražším pečivu. Meziročně se zvýšily o polovinu, což svědčí o cenových pohybech už před vpádem na Ukrajinu.
„Velmi dobře soběstační jsme i v olejninách, mléce, hovězím mase a cukru. Dlouhodobě zaznamenáváme nesoběstačnost hlavně ve vepřovém, v drůbežím, u vajec a také v ovoci a zelenině. To je ale důsledkem nevhodné struktury našeho zemědělství, nikoli vnějšími vlivy,“ řekl Reflexu předseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Jaroslav Šebek.
ROZKOLÍSANÝ TRH
Ani on ale nepředpokládá, že by letos hrozil nedostatek potravin. „Obecně bude situace náročnější v živočišné výrobě, která je závislejší na zahraniční pracovní síle, cenách energií i krmného obilí.
Zemědělská produkce ale v zásadě ohrožena není, jen bude složitější a dražší.“
Podle Šebka na tento vývoj zareagují zemědělci úsporami, pozastavením investic nebo částečným přesměrováním svých kapacit a výroby. „Realitou může být možná jen přechodné snížení pestrosti u některých druhů výrobků. Trh bude rozkolísaný víc, než jsme zvyklí. Včetně cen, jež budou dočasně vzrůstat a zase klesat, nicméně opravdu zatím není žádný důvod k nějakým obavám.“
Relativně nejsložitější situace bude patrně s vepřovým masem. Polovinu produkce dovážíme ze zahraničí a obchodníci očekávají, že jeho cena stoupne o desítky procent. O něco méně zdraží uzeniny. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula upozorňuje, že se v některých evropských zemích objevují úvahy o možném omezení vývozu některých komodit. Uzavírání trhů by bylo popřením pravidel volného pohybu zboží. Proto lze předpokládat, že tyto snahy v EU narazí. Mohly by vyvolat řetězovou reakci odvetných kroků a v konečném důsledku až rozpad evropského obchodu.
Nekula chce posílit zásoby některých potravinářských komodit ve státních hmotných rezervách. Zároveň předpokládá, že by se v zemědělských, potravinářských a lesnických oborech mohlo zaměstnat až padesát tisíc běženců z Ukrajiny.
GREEN DEAL JINAK
Fatální zásah Putinova velkoruského avanturismu do světové ekonomiky zatřásl už tak nerealistickými scénáři, vtělenými do Zelené dohody (Green Deal). Na unijní půdě už došlo k průlomovému usnesení, že si každá členská země může stanovit energetický mix podle svých možností. Na řadě jsou změny dekarbonizačních cílů, jelikož by v současné podobě neúnosně zatížily ekonomiky některých států zasažených covidem i válkou na Ukrajině.
„Green Deal musíme přehodnotit. I v Evropském parlamentu je cítit změna pohledu u poslanců, kteří byli ještě před několika týdny jeho zastánci,“ řekla Reflexu europoslankyně Veronika Vrecionová. „Určitě musíme začít u opatření, která budou mít negativní dopad na produkci potravin. V tomto smyslu se vyjádřil i komisař pro zemědělství. Týkají se například snižování využívání hnojiv a pesticidů nebo rozsahu půdy, která musí každoročně ležet ladem,“ vyjmenovává Vrecionová, členka Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.
NOVÉ PRIORITY
Otázka potravinové bezpečnosti je na evropské půdě přetřásána souběžně s dalšími novými prioritami, kam patří zajištění národní a energetické bezpečnosti a snižování závislosti na dovozu ruské ropy a zemního plynu. Do této kategorie spadají i dodávky průmyslových hnojiv vyrobených v Rusku. „Evropská komise by se měla zamyslet, k čemu civilizace zemědělství vlastně potřebuje, co jsou priority a co je méně důležité,“ podpořil tento trend děkan fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze Josef Soukup.
„Zatímco se ještě zabýváme tím, jestli mají zemědělci od roku 2023 používat 176, nebo ,jen‘ 175 environmentálně klimatických opatření, poslední vývoj nám ukazuje, že pro každodenní život je důležitější zajištění fyzické a cenové dostupnosti potravin,“ doplnil děkan.
STRAŠENÍ AGROHOLDINGŮ
„Nepodléhejme panice. Připravme se na různé omezující scénáře a počítejme s určitým osobním či podnikatelským uskrovněním,“ vybízí Jaroslav Šebek. „Každopádně nejoperativnější a nejpřizpůsobivější budou menší podniky a rodinné farmy, které nejsou tolik závislé na vnějších změnách jako velké podniky.“
Přichází podle něj okamžik, kdy si společnost začne uvědomovat, že potravinová závislost na malé množině velkých producentů a zpracovatelů je chybná a riziková. Od zástupců některých agroholdingů už zaznívá, že nebude dost potravin nebo že jejich cena bude velmi vysoká.
„Toto strašení jednoznačně odmítám a vidím za tím snahu, aby se ministerstvo zemědělství dostalo pod tlak a vrátilo se v dotační politice do podoby Strategického plánu, jak jej připravila Babišova vláda. Považuji to za zneužívání situace, aby si někteří velcí hráči prosadili návrat k tučnějším dotacím, na které byli zvyklí,“ říká Šebek.
ZÁKLADEM LOKÁLNÍ PRODUKCE
Asociace sedláků spatřuje aktuální posun k budoucí větší podpoře menších a středních podniků jako správnou cestu právě pro takové chvíle, jako nastala dnes. Vždy platilo, že největší jistota plošné dostupnosti potravin je založena na dostatečném počtu menších a středních zemědělců a zpracovatelských provozů. Lokální produkce je ve většině evropských zemí základem potravinové soběstačnosti.
„Ukazuje se, že rodinné farmy mají v současné době výhodu. Jejich produkce z valné většiny končí na domácím trhu, nevyvážejí potraviny do zahraničí a zároveň je rozumnější mít více menších producentů než několik velkých,“ přitakává Vrecionová. Stát by jim mohl vyjít vstříc zjednodušením legislativy a umožněním snadnějšího vzniku menších zpracovatelských kapacit, minimlékáren, bouráren masa a jiných provozů spojených s finalizací a prodejem zemědělské produkce. „Je tu opravdu velký potenciál,“ uzavírá Šebek.
Válečný stav se negativně projevuje ve všech oblastech hospodářství a lidského života. Zároveň může tato krize uspíšit systémové změny, aby se společnost adaptovala na nové podmínky.
ŘEPKOVÁ VELMOC
Mezi tyto změny patří i revize systému státní podpory. Fialova vláda zrušila v souvislosti s „válečným“ růstem cen benzínu a nafty přimíchávání biosložky na bázi řepky olejné do pohonných hmot, což by mohlo výhledově zlevnit litr až o dvě koruny. Česko je přitom řepkovou velmocí. Zatímco unijní průměr dosahuje šesti procent osetých ploch, u nás se pěstuje na 15 procentech půdy, což je evropský primát.
„Pro ministerstvo zemědělství je zejména důležité zajistit výživu našich obyvatel. Prioritou je tedy pěstování plodin pro potravinářské, nikoli technické využití,“ odůvodnil resort, proč podpořil tuto změnu. „Současné ceny řepky jsou také natolik vysoké, že dále prodražují pohonné hmoty. Biosložka rovněž podle výrobců automobilů poškozuje některé typy motorů.“
Agrární komora, Zemědělský svaz a Potravinářská komora, zastupující největší zemědělské podniky, kritizují rozhodnutí vlády jako špatný krok. „Pokud se vypěstovaná řepka nezpracuje u nás na biosložku, velice snadno se vyveze na zahraniční trhy, kde je po ní velká poptávka,“ namítá předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
PROFIT PRO NĚKOLIK FIREM
Opačného názoru je Asociace soukromého zemědělství, jež tento krok přivítala. „Tato česká cesta podpory biopalivům pomáhala jen pár firmám k zisku a je dobře, že se tato povinnost zrušila. Šlo o přežitý model už na počátku, jenž vedle údajného profitu pro zemědělce přinesl řadu negativních okolností, na které doplatila celá společnost,“ říká Jaroslav Šebek.
Projeví se ale zrušení státní podpory biopaliv na změně osevních ploch? V letošním roce určitě ne, jelikož je už zaseto. „U řepky lze očekávat případné změny v osevních plochách až v příštím roce. Plocha řepky pro přimíchávání do nafty tvoří asi třetinu celkové její plochy v České republice a je smluvně vázána, nicméně situaci v příštím roce lze v tuto chvíli predikovat jen velmi obtížně,“ reaguje resort zemědělství.
„Zemědělci mají volnou ruku v tom, kam svou produkci prodávají,“ uvedla Veronika Vrecionová. „Na změnu pěstování plodin bude mít větší dopad změna cen na trzích. Například při pokračujícím růstu cen obilí vzroste zájem zemědělců o jeho produkci, protože to bude ekonomicky výhodné. A to je správnější cesta než podporovat jednu vybranou komoditu umělými dotacemi a podmínkami.“
KONEC ŘEPKOVÉHO TUNELU
Pokud bude schválena příslušná novela zákona o ochraně ovzduší, skončí řepkový tunel, který si prosadil Andrej Babiš už v roce 2010.
Stal se symbolem úspěšného tažení jeho impéria na státní penězovody, od dotovaného pěstování a výkupu řepky olejné po výrobu daňově zvýhodněné bionafty.
Majitel Agrofertu postavil za 1,6 miliardy korun podnik Preol, vyrábějící biopaliva na bázi metylesteru řepky olejné. Na jeho výstavbu dostal daňovou úlevu 612 miliónů korun na deset let. Přes své lobbisty a kontakty především v ČSSD si zajistil zvýšení povinného podílu biosložky v pohonných hmotách a úlevu na spotřební dani krátce před parlamentními volbami. Poslanci tehdy na narychlo svolané schůzi přehlasovali veto prezidenta Klause. „Ano, lobboval jsem za biopaliva. Volal jsem třeba některým poslancům. Nebojím se říkat své názory nahlas,“ netajil se tehdy Babiš v médiích. V letech 2015 a 2019 už kontroloval prodloužení státní podpory řepkových biopaliv jako člen vlády, ačkoli byly jejich údajné ekologické přínosy dávno vyvráceny.
Bez státní podpory by u nás řepkové biopalivo nebylo konkurenceschopné. Samo ministerstvo financí ji v letech 2015 až 2020 vyčíslilo na devět miliard korun. Tuto částku stát nevybere na daních, čímž tento byznys podpoří. Na holding Agrofert tak vzhledem k jeho podílu na trhu připadala zhruba miliarda korun daňových úlev ročně.
S tím je teď konec. Uskrovnit se bude muset i Agrofert.
„EVROPSKÁ KOMISE BY SE MĚLA ZAMYSLET, K ČEMU CIVILIZACE ZEMĚDĚLSTVÍ VLASTNĚ POTŘEBUJE, CO JSOU PRIORITY A CO JE MÉNĚ DŮLEŽITÉ.“
Autor: Jiří Sezemský
Zdroj: Týdeník Reflex č. 12/str. 40-42
na www.asz.cz
Redakce KIS, 24.03.2022