Současnou situaci prezident AK ČR Jan Doležal shrnuje následovně: „Zemědělská prvovýroba čelí extrémně složité situaci. V krizi se nenachází pouze dlouhodobě nerentabilní živočišná výroba, ale velký problém může čekat také výrobu rostlinnou. Dramaticky a v řádech vyšších desítek až stovek procent, roste cena zemědělských vstupů, jako jsou energie, pohonné hmoty, krmiva či minerální hnojiva. S ohledem na další eskalaci konfliktu na Ukrajině může bez rychlé reakce vlády dojít až k faktické nedostupnosti těchto základních prostředků.“ K tomuto stavu navíc dochází v době, kdy s ohledem na bezpečnostní situaci z evropského a světového trhu komoditních trhů s pšenicí, kukuřicí, slunečnicí či sóji pro marketingový rok 2022/2023 vypadla Ukrajina, která je jeden z největších evropských i světových producentů.

Celá Evropa se momentálně potýká s obrovským nárůstem poptávky po tenčících se skladových zásobách. I když je Česká republika, co se týče obilovin soběstačná, na otevřeném evropském trhu nemusí dosavadní soběstačnost v obilovinách v současné nepřehledné situaci nic znamenat. Cena se tvoří na světových trzích a určuje ji globální poptávka a nabídka. To platí i o řepce a dalších rostlinných komoditách. Jejich ceny však budou dále zvyšovat vysoké ceny pohonných hmot, energií a hnojiv. Problémem může být i začínající sucho na začátku vegetačního období u nás i v EU.  

Ohlášené ukončení přimíchávání biosložky do motorové nafty nelze v kontextu výše uvedeného chápat jinak než jako pouhý politický marketing. „Zrušení přimíchávání biosložky do paliv je špatný krok, který se v cenách paliv nijak neprojeví. A zřejmě se neprojeví ani v osevních postupech zemědělců. Jednak se naprostá většina řepky využívá na výrobu potravin, jednak je už dávno v zemi. Pokud se vypěstovaná řepka nezpracuje u nás na biosložku, velice snadno se vyveze na zahraniční trhy, kde je po ní velká poptávka. Nad poznámkou k vyššímu pěstování obilí je nutné se pousmát. Již nyní obiloviny tvoří kolem 60 % osevních postupů. Pokud by měly nahradit řepku použitou na výrobu FAME, narostl by tento podíl o dalších šest procent. Je zvláštní, že vláda chce pomoci řešit vysoké ceny paliv v důsledky prudkého růstu cen ropy a defacto zvyšuje závislost na tomto zdroji energie a zvyšuje závislost na ruské ropě, “ upřesňuje Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu.

Pokud vláda skutečně usiluje o zvýšení potravinové bezpečnosti České republiky, mělo by dojít k okamžité revizi či anulaci Zelené dohody pro Evropu a k oddálení implementace reformy Společné zemědělské politiky. Obě politiky totiž směřují k omezení zemědělské produkce a dalšímu snížení faktické i cenové dostupnosti potravin pro obyvatele. Na což zemědělské profesní organizace již opakovaně upozornily. Dlouhodobě by se měla zaměřit na snižování závislosti na dovozech strategických surovin, takže vyšší podpora produkce potravin, vyšší podpora obnovitelných zdrojů, včetně těch ze zemědělství. 

Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová v této věci říká: „Navrhovaná opatření příliš potravinářům a zpracovatelům nepomohou. Z našeho pohledu by potravinářskému sektoru výrazně pomohlo zastropování cen plynu a energií, odpuštění zelených bonusů, tedy plateb na obnovitelné zdroje energie a v neposlední řadě také snížení spotřební daně na pohonné hmoty. Vzhledem k tomu, že náklady na potravinářské výrobky se oproti loňskému roku zvedly až o 60 %. Tyto extrémně zvýšené náklady ale nelze promítnout do koncových cen pro spotřebitele, protože by to znamenalo enormní zdražení potravin. Proto je potřeba rychle přijmout opatření k zastavení nárůstu cen plynu, elektřiny i PHM, protože pro mnohé firmy je již tato situace neudržitelná a obávají se ukončení výroby.“

Zdroj: www.zscr.cz