Jaké jsou vaše priority na tomto postu a jakým způsobem je chcete podpořit?

V prvních týdnech se chci soustředit na věci, které nesnesou odkladu, tedy dokončení Strategického plánu nové společné zemědělské politiky (SZP) a také vyjednávání o rozpočtu na letošní rok. Pokud jde o dlouhodobé priority, chci se zaměřit na precizní zemědělství, tedy využívání moderních technologií v zemědělství. Důležitá je pro mě také ochrana a zadržování vody v krajině, efektivnější podpora malých a středních zemědělců a ekologického zemědělství a samozřejmě důraz na kvalitní a bezpečné potraviny a snížení jejich uhlíkové stopy.

Kde vidíte hlavní problémy resortu a jaké jsou podle vás možnosti řešení?

Myslím, že velkým problémem byla v minulosti malá spolupráce s resortem životního prostředí. Oba resorty by měly hledat shodu, místo vzájemného napadání. Toto chceme s ministryní Annou Hubáčkovou změnit. Cílem je najít vyvážený přístup, který neohrozí zemědělství, ale zároveň bude respektovat oprávněné požadavky na větší ochranu životního prostředí. Problematický je také stav naší půdy a schopnost krajiny zadržet vodu. Přitom některé nástroje na řešení již existují. Uvedu příklad - ještě když jsem byl starosta Těšetic (na Znojemsku), řešili jsme se zemědělci rozdělení velkých půdních celků. Ve chvíli, kdy byla zavedena maximální výměra na 30 hektarů, jsme se se zemědělci dohodli, které dřívější polní cesty obnovíme. Vyňali jsme je z pachtovních smluv, krajinný architekt je naprojektoval včetně osázení stromy a zafinancovali jsme je z prostředků Ministerstva životního prostředí. To je příklad toho, jak má vypadat spolupráce. Chceme najít i další oblasti, kde to bude fungovat podobně.

Jak hodnotíte schválenou reformu SZP a strategie Evropské komise?

Vyjednávání trvalo téměř tři roky a bylo extrémně složité najít shodu. Cením si práce všech, kteří se na tom podíleli a myslím si, že finální dohoda pro ČR není vůbec špatná. Zůstaly nám otevřené možnosti, jak SZP přizpůsobit specifické situaci našeho zemědělství. Na finálním nastavení v těchto dnech intenzivně pracujeme. Pokud jde o strategie Evropské komise, je třeba je vnímat jako příležitost, nikoliv je odmítat Pokud chceme být na špici Evropy, musíme být ambiciózní i v klimatických otázkách a využít peníze, které Evropská unie poskytuje, na zlepšení naší krajiny a modernizaci zemědělství.

Čemu byste osobně dal přednost - zastropování, nebo redistributivní platbě?

Rozhodně chci, aby u nás byla zavedena platba na první hektary, je to poměrně jednoduchý nástroj, kteiý přitom efektivně podpoří malé zemědělce. Na její konkrétní výši se ještě musí dohodnout koaliční rada. Pokud jde 0 zastropování, musíme ještě jeho parametry dořešit v rámci vládní koalice, až poté oznámíme detaily. Již v minulosti jsem řekl, že je třeba postupovat v této otázce velmi obezřetně, pokud by se to udělalo hrubě a necitlivě, mohlo by to mít fatální dopady na naše zemědělství. Určitě se budeme rozhodovat zodpovědně a na základě propočtů a jasných čísel.

Je reálné rozšířit ekologické zemědělství na 25 procent výměr? Co by to znamenalo?

Ano, Česká republika má už nyní v rámci EU jednu z největších výměr ekologického zemědělství, okolo 16 procent. Pokud budeme každoročně zvyšovat plochu o jedno procento, do roku 2030 se na zmíněných 25 procent dostaneme. S tímto tempem růstu počítá i Akční plán ekologického zemědělství, který byl schválen v loňském roce a tyto ambice chceme naplnit. Musíme se ale soustředit nejen na zvýšení výměry ekologického zemědělství, ale i větší finalizaci produkce, tedy na zpracování a následně zvýšení objemu prodaných tuzemských biopotravin.

Měla by se podle vás nějak změnit struktura podpor v zemědělství?

Nastavení podpor bude hodné záviset na finálním schválení Strategického plánu v letošním roce. Určitě chci, aby šla větší podpora malým a středním zemědělcům, na ekologické zemědělství či na precizní zemědělství. Nerad bych také snižoval rozpočet na pozemkové úpravy, protože je to jeden z nejdůležitějších nástrojů ke změně struktury krajiny. Chci se zasadit také o silný rozpočet pro Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) a jeho pomocí ještě více podpořit zemědělce příspěvky na část úroků z úvěrů, podporou pojištění nebo nákupů zemědělské půdy. Detailní nastavení podpor pro další roky se tedy bude určitě měnit, jak přesně vám ale v tuto chvíli ještě nedokážu říct. Nejprve se chci se vším detailně seznámit a mít dostupná relevantní data, na základě kterých se budeme rozhodovat

Domníváte se, Že by měl vzniknout Fond těžko pojistných rizik, & jste pro jiné cesty jak řešit nepojistitelné události?

Z mého pohledu je to velmi důležitý krok, zařadili jsme tento bod do koaliční smlouvy. Chceme zřídit dobrovolný rezervní fond na podporu farmářů, kteří budou v budoucnu zasaženi nějakou přírodní katastrofou. Vklady do tohoto fondu by měly být nákladovou položkou.