Zemědělci stárnou. Mladší generace nemají přístup k půdě a na zemědělství pohlížejí negativně

Zemědělství trápí stárnutí farmářů a mladší se do agrárního sektoru příliš nehrnout. Příčinou je omezený přístup k půdě, migrace z venkova do měst i negativní mediální obraz. 

Zemědělství se stejně jako celá společnost potýká s demografickými změnami zapříčiněné stárnutím populace. Generační obměna je sice náročná, za to ale velmi důležitá pro zachování agrárního sektoru.

Odborníci se shodují, že s postupnou obměnou má pomoci podpora rodinných farem, aby potomci sedláků zůstávali na statcích. V zatraktivnění zemědělství je důležitý také rozvoj nových technologií, zemědělské vzdělání a pozitivní mediální prezentace agrárního sektoru.

„Společnost by měla být na své zemědělce hrdá, protože se starají o zajištění potravin, pečují o krajinu, vodu, půdu či ovzduší, udržují životaschopný venkov,“ zdůraznil důležitost zemědělství Jiří Felčárek z Agrární komory ČR.

Statistika nuda není, zvlášť ta o zemědělství

V zemědělství po celé EU dnes pracuje na 10,3 milionu farmách 22,2 milionu lidí. Zatímco průměrný věk farmářů v roce 2004 dosahoval 49,2 let, v roce 2014 to bylo 51,4 let. Není to ovšem pouze evropský výdobytek. Průměrný věk farmářů v USA je 58,3 let.

Mladí zemědělci zkrátka chybí. Podle údajů Evropské komise z října 2017 žije dnes v Unii jen 5,6 % mladých farmářů. Mezi současnými 28 členskými státy jsou však značné rozdíly.

V Rumunsku, kde je zemědělský sektor dle počtu farem a pracujících farmářů největší, dosahuje počet agrárníků starších 65 let téměř poloviny. Podobně je na tom i Portugalsko. Naopak v Německu, Rakousku a Polsku pracuje na farmách jen 10 % lidí starších 65 let.

V porovnání s tím, mladí farmáři představují polovinu pracovní síly v zemědělství v Lucembursku a téměř 45 % farmářů v Dánsku. Na opačném konci, s pouhými 14 % mladých farmářů se lze setkat v Portugalsku.

Situace v Česku

Ze šetření Českého statistického úřadu z loňského roku vyplývá, že v českém agrárním sektoru pracuje čím dál méně lidí – jejich počet se během let 2000 až 2016 snížil o 40 tisíc. Dnes se v českém zemědělství nachází zhruba 180 tisíc pracujících.

Počet osob mladších 44 let se po roce 2000 v zemědělství snížil o téměř osm procentních bodů na 40,4 %. Starších nad 55 let pracuje v místním zemědělství čtvrtina.

Další nevlídná statistika z loňska udává, že v zemědělství chybí zhruba 4,5 tisíce lidí. Loni také tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka odhadl, že bude během 10 let potřeba obměnit asi 40 % zemědělských pracovníků.

Půda a podnikatelský plán pro mladé farmáře

Nedostatek mladé krve v zemědělském sektoru však může představovat problém pro konkurenceschopnost EU a produkci potravin v budoucnu. Ze studie Evropského parlamentu vyplývá, že důvodem neatraktivnosti zemědělství jsou těžké pracovní podmínky, nízký příjem, dlouhá pracovní doba, nebo omezený přístup k půdě a investicím. S tím se podle evropského komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Phila Hogana zamýšlí vypořádat budoucí společná zemědělská politika po roce 2020.

Podle Společnosti mladých agrárníků ČR (SMA ČR) je hlavním limitem především přístup k půdě. „Zde by měl stát pracovat s jistou zálohou půdy, o kterou by mladí uchazeči mohli soutěžit, pronajmout a řekněme po 10 letech úspěšného hospodaření i odkoupit,“ doporučují viceprezident SMA ČR Milan Douša a člen prezidia Jan Štefek.

Překážku vidí také ve špatně nastaveném nebo vůbec nesestaveném podnikatelském plánu. „Mladí zemědělci by si měli předem sepsat podnikatelský záměr, co, na čem, pro koho a za jakou cenu budou produkovat, vyrábět, či poskytovat. Důležité je i nepodléhat konkurenčním tlakům a vhodně vybírat, jakou techniku a technologii na farmu dle záměru pořídit,“ vysvětlili redakci zástupci SMA ČR.

Mladí farmáři také v některých případech dávají přednost pronájmu před koupí vlastního pozemku, ale i zde je znatelná rozmanitost. Například na Slovensku je drtivá většina farem pronajatých (95 %). V Irsku je tomu naopak, tam pouze 20 % půdy je v pronájmu. V Česku roste počet těch, kdo dávají přednost vlastnímu před půjčeným.

Média musí pozitivně propagovat zemědělství

Podle SMA ČR je jediným řešením v zajištění generační obměny změna pohledu na zemědělství.

„Vytvoření idealistického obrazu svobodného a světu prospěšného života na farmě je klíčem k tomu, jak přitáhnout i nové tváře z nefaremního prostředí,“ říká Douša a Štefek.

Pomoci v tom má jak propagace na různých agrárních veletrzích, tak také média, která mají pozitivně prezentovat „funkční, udržitelné a angažované zemědělství,“ a nikoliv pouze dotace a s tím spojené problémy.

Podobného názoru je i Felčárek z Agrární komory ČR. Podle něho by se mělo široké veřejnosti představit zemědělství „jako moderní a atraktivní sektor s nejvyspělejší technikou a technologiemi, který má co nabídnout.“

Forma propagace může být různorodá, například prostřednictvím dnů otevřených dveří. Začít by se ale mělo již na základních a středních školách i univerzitách.

Jaká jsou další řešení?

Asociace soukromého zemědělství (ASZ), podobně jako SMA ČR, zase vidí řešení generační obměny v podpoře rodinných farem. Jejich počet však klesá a s tím i podíl mladých farmářů pocházející z rodinných farem. Naopak roste počet těch, kteří přijdou k zemědělství až později.

„Právě na rodinných farmách totiž vyrůstá mladá generace, pro niž je přirozené pracovat v zemědělství a žít na venkově a práce v zemědělství ji baví, protože ji nebere jen jako práci, ale celkově životní styl,“ představila svůj pohled na problematiku vedoucí mediálního oddělení ASZ Šárka Gorgoňová. V tom by měly podle ní pomoci národní nebo evropské dotace.

Sama ASZ také organizuje Klub mladých farmářů, jehož smyslem je vychovávat nástupce starších farmářů. „Mohou si zde vzájemně vyměňovat zkušenosti, pořádají různé společné vzdělávací akce, exkurze na farmy a další aktivity, vysvětlila redakci EURACTIV.cz Gorgoňová. 

Problematikou generační obměny na farmách v Evropě se mezi lety 2016 až 2018 zabýval také mezinárodní projekt Farm Success („Úspěch farmy“), který byl spolufinancován unijním programem Erasmus+.

Z Česka se ho účastnila Asociace soukromého zemědělství. Spolu s ní participovali v projektu také partneři z Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Slovinska a Španělska.

„Z každé země bylo vybráno šest farem, které se podělilo o své zkušenosti s výměnou generací na farmě a z jejich příběhů byly zpracovány případové studie,“ upřesnila projekt zástupkyně ASZ. Dodala, že takové ukázkové studie, i když pocházejí z různých zemí, kde se sice potýkají se stejnými problémy, ale řeší je jinak, jsou dobrou inspirací zejména pro mladou generaci, která se připravuje na převzetí rodinné farmy.

Sám Klub mladých farmářů ASZ testoval výukové materiály, které byly hlavním výstupem projektu. Projekt skončil letos v březnu.

„Projekt podle nás splnil očekávání, bylo velmi zajímavé porovnat konkrétní příklady jednotlivých farem a procesu předání potomkům, které jsou si v mnoha ohledech velmi podobné, ocenila přínosy projektu Gorgoňová.

Pomoci s generační obměnou a propagací zemědělství může i několik národních projektů, které byly spolufinancovány z evropských fondů. Příkladem může být Jihočeské zemědělské muzeum, které se nachází nedaleko Týna nad Vltavou a vzniklo rekonstrukcí bývalého zemědělského statku.

Dotace pro mladé zemědělce

Farmáře mladší 40 let, kteří začínají podnikat, podporují i unijní dotace ze společné zemědělské politiky. Přímo pro ně jsou vyčleněny dva typy finanční podpory – z Programu rozvoje venkova a z přímých plateb. O finance mohou také žádat z dalších dotačních programů.

Podle Vladimíry Novákové, mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který zprostředkovává finance z EU a administruje a kontroluje platby, je o dotace pro mladé „velký zájem“.

Letos o dotaci pro mladé začínající zemědělce ze současného Programu rozvoje venkova požádalo 377 zájemců. „Na jednoho žadatele připadá 45 tisíc EUR,“ vysvětlila redakci EURACTIV.cz Nováková. V předchozích kolech mělo o dotace zájem 250 až 550 českých farmářů.

V případě přímých plateb pro mladé zemědělce, se počet žadatelů pohybuje kolem čtyř tisíc. Dle Zprávy o stavu zemědělství ČR požádalo v roce 2016 o tuto podporu 4 300 agrárních subjektů.  Ty tak mohou získat navíc až 25 procent přímých plateb pro prvních pět let jejich farmaření. Mladí čeští farmáři si tímto způsobem mezi sebe rozdělí zhruba 60 milionů korun.

Oba dva procesy podávání žádostí o dotace probíhají dle slov Novákové bez problémů. I samotní příjemci hodnotí nastavení dotační podpory pozitivně. Jak uvedla SMA ČR, dotace totiž pomáhají zamezit nadměrnému uvěrovému zatížení mladých začínajících farmářů.

Na mladé farmáře myslí i současný návrh budoucí SZP po roce 2020. Podle něho budou muset členské státy vyčlenit minimálně dvě procenta přímých plateb pro mladé začínající zemědělce. Snahou je zlepšit životní standardy zemědělců a venkovských komunit.

Pavla Hosnedlová, EurActiv.cz

Zdroj: www.businessinfo.cz


Redakce KIS, 12.07.2018

          zpět...