Výjimky pro zemědělce s rokem 2023 zřejmě skončí, ekologická opatření se plně vrátí do praxe

Autor: Natasha Foote | EURACTIV.com | Překlad: Anna Janošková

Evropská komise neplánuje povolit zemědělcům další výjimky z ekologických opatření, a to navzdory sílícímu tlaku ze strany členských států. Opatření „DZES“, která jsou součástí společné zemědělské politiky EU (SZP), budou muset farmáři od roku 2024 opět plnit, jinak si nesáhnou na evropské dotace.

Evropská unie v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu povolila zemědělcům dočasné úlevy v plnění ekologických požadavků, které jsou podmínkou pro čerpání evropských dotací. S výjimkami, které platily v letech 2022 a 2023, ale eurokomisaři už v roce 2024 nepočítají. A to i navzdory nelibosti členských států, jež s nimi počítají i v politických kampaních.

Uvolnění zelených opatření mělo podle Evropské komise za cíl maximalizovat kapacitu produkce obilovin v EU. Prodloužení úlev konkrétně znamenalo pokračování výjimek v pravidlech střídání plodin a využívání půdy ležící ladem. Zahrnovalo také pružnější pravidla pro spásání trvalých travních porostů nebo přípravu půdy pro pěstování plodin během podzimních a zimních období.

Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského je scénář prodloužení úlev za horizont roku 2023 nepravděpodobný.

Okolnosti se mění

„Evropská komise nepřemýšlí o prodloužení výjimek v SZP, protože se situace na trhu změnila,“ sdělil komisař Wojciechowski europoslancům v zemědělském výboru koncem srpna. Dodal, že Komise předchozí odchylky schválila kvůli „výjimečné situaci“ a již není možné je přijmout znova. „Přijetí dalších výjimek by vyžadovalo celý legislativní postup EU. Tehdy to možné bylo, ale teď ne,“ vysvětlil.

Wojciechowski také zdůraznil, že rozhodnutí o uvolnění ekologických pravidel udělala EU na základě neočekávané situace vpádu Ruska na Ukrajinu. V kontextu, kdy vývoz klíčových potravinářských komodit ze dvou zemědělských velmocí prudce klesl a zároveň se měla produkce obilovin v EU kvůli extrémním povětrnostním podmínkám snížit.

„Některé členské státy dokonce zakázaly vyvážet, což je dnes úplně jinak. Naopak přemýšlíme o zákazu dovozu,“ zdůraznil s tím, že EU by neměla zvětšovat produkci, dokud je na jejím území přebytek obilí.

Není to tak jednostranné

Po tvrzení Janusze Wojciechowskeho kontaktoval EURACTIV úředníka Evropské komise, který byl ve vyjádření zdrženlivější. Redakci sdělil, že exekutiva EU o rozhodnutí stále přemýšlí.

„Během několika dalších týdnů rozhodnutí padne. Evropská komise chce téma uzavřít na začátku podzimu, aby přišlo před výsadbou ozimých a jarních obilovin a plodin“ sdělil úředník redakci.

Podle něj závisí rozhodnutí evropské exekutivy i na informacích o odhadech produkce na příští rok. Ty ale od některých členských států chybí, a rozhodnut je tak složitější. Přestože se státy zavázaly k pravidelnému poskytování údajů o soukromých zásobách základních komodit pro potraviny a krmiva, až deset z nich to nedělá.

Pokud eurokomisaři rozhodnou v neprospěch zemědělců a výjimky z opatření neprodlouží, může to být dobrou zprávou pro ekologické aktivisty a jiné skupiny. Opakovaně totiž varovali, že v souvislosti s klimatickou krizí si EU nemůže dovolit obětovat životní prostředí kvůli potravinové bezpečnosti.

Letos v červnu vyzvala více než stovka občanských organizací předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen, aby další odchylky v opatřeních nepovolovala. Žádaly ji v otevřeném dopise. Podle nich totiž EU žalostně zaostává za svými sliby.

Zemědělci mají na věc jiný pohled a tvrdí, že prodloužení výjimek požadují hlavně kvůli negativnímu dopadu klimatických podmínek na zemědělství. Evropské sdružení zemědělců COPA-COGECA na rozhodnutí Komise vyčkává a neprodloužení úlev ho pravděpodobně nepotěší.

          zpět...